PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2015Volume: 2015
Číslo: 1Issue: 1
Vyšlo: 1.července 2015Published: July 1st, 2015
Burešová, Karolína. Hodnoty mládeže v mezinárodních vzdělávacích projektech. Paidagogos, [Aktualizováno: 2015-07-01], [Citováno: 2024-03-28], 2015, 1, #2. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2015/1/article.php?id=2>

#2

Zpět na obsah / Back to content

Hodnoty mládeže v mezinárodních vzdělávacích projektech

The Values of Youth in International Educational Projects

Karolína Burešová

Abstrakt: Příspěvek analyzuje zaměření současných vzdělávacích projektů pro mládež EU a UNESCO z pohledu hodnot, které tímto způsobem mládeži zprostředkovávají. Cílem textu je porovnat vybrané aktuální projekty pro mládež, a to v evropském i v globálním kontextu. Pozornost je věnována srovnání témat, která jsou či budou v rámci projektů realizována. Dále budou komparovány formy analyzovaných projektů. Základními východisky textu jsou strategické rámce nadnárodních organizací, které jsou v období 2014-2015 obnovovány a transformovány v nová programová období.

Klíčová slová: Mezinárodní vzdělávací strategie, vzdělávací projekty, hodnoty mládeže, interkulturní dialog, udržitelný rozvoj, mír a lidská práva, výchova ke zdraví, aktivní občanství, celoživotní učení a mobilita, kvalita vzdělávání a odborné přípravy, podnikatelské schopnosti.

Abstract: The text analyzes the focus of current educational projects for youth of EU and UNESCO in the scope of values, which is youth provided with this way. The aim is to compare chosen ongoing projects for youth in both European and Global context. The themes and forms of the realized projects will be the main criteria for the comparison of the analyzed projects. The initial benchmarks of the article are the strategic frames of supranational organisations, which will be renewed and transformed in 2014-2015 into new programme periods.

Keywords: International educational strategies, educational projects, youth values, intercultural dialogue, sustainable development, peace and human rights, health education, active citizenship, lifelong learning and mobility, the quality of education and training, entrepreneurial skills.




1. Hodnoty mládeže v kontextu současné evropské vzdělávací politiky

Při analýze současných hodnot mládeže by neměl být opomenut mezinárodní rozměr tohoto tématu. Cílem předloženého příspěvku je na základě analýzy současných strategických dokumentů vzdělávací politiky v evropském i globálním kontextu přiblížit, které hodnoty mládeže se objevují v mezinárodních vzdělávacích projektech pro mládež. V posledních dekádách je při realizaci témat kladen důraz na téma spravedlivých příležitostí ke vzdělávání (equity). V kontextu výchovy a vzdělávání mládeže je v posledních letech dále věnováno stále více pozornosti problematice diverzity, inkluze, ale také sociokulturního handicapu. Akcentováno je tedy pochopení a respektování rozdílů a jinakosti, a to mimo jiné za účelem prevence vůči xenofobii, rasismu apod. Prezentovaná analýza se také pokusí nastínit, jaké problematiky budou ve strategických dokumentech nejčastěji uchopovány v nadcházejícím programovém období začínajícím rokem 2014.

V jednotlivých částech světa se práci s mládeží věnují disciplíny, obory, odborníci a terénní pracovníci, přičemž jejich označení je z terminologického hlediska ne vždy shodné. Sousloví práce s mládeží je užíváno v různých kontextech, v rámci rozdílných témat, ale také u aktérů, kteří působí v různých oblastech a podmínkách. Přesto základ práce s mládeží vždy spočívá ve třech hlavních rysech odlišujících tento obor od jiných oblastí a politických zájmů: „tematické zaměření na mládež, osobnostní rozvoj, dobrovolnictví a aktivní participace“ (European Commission, 2014, s. 4).

Uvedené znaky jsou společné pro různé disciplíny a obory věnující se práci s mládeží. Jedná se nejen o sociální pedagogiku, ale také pedagogiku volného času nebo komunitní práci. Tyto znaky jsou důležité pro pedagogickou teorii i praxi, tedy pro odborníky z akademického prostředí, ale i pro praktiky pracující převážně v terénu. Kvalita práce s mládeží se odvíjí od několika současně fungujících proměnných. V první řadě se jedná o úzký vztah mezi mladou osobou a pracovníkem, který vytváří bezpečné a podporující prostředí umožňující mládeži získávat zkušenosti, učit se z chyb a participovat se svými vrstevníky na mimoškolních a volnočasových aktivitách. Výchovně vzdělávací aktivity pro mládež by měly z hlediska svého zaměření flexibilně vycházet z potřeb mládeže a měly by být jednoduše dostupné. Volnočasové aktivity by měly být ideálně propojené s příležitostmi ke vzdělávání a nastavování cílů. Toto propojení je velmi efektivní, pokud vzdělavatelé a vychovatelé spolupracují s dalšími odborníky, a to zejména z řad školních pedagogů nebo sociálních pracovníků. Dále by měly mít jistý přesah a poskytovat mladé populaci potřebnou podporu v nouzi (European Commission, 2014, s. 7). V tomto smyslu je zásadní mládež motivovat k samostatnosti za účelem dalšího rozvoje a úspěšnosti v profesním životě. Svět 21. století se díky globalizačním procesům nejen zmenšuje, ale i zrychluje. Mládež se často ocitá na křižovatce, kdy současně řeší otázky vzdělávací, profesní, ale také rodinné. Vzdělávání dnes již není výhodou, ani pojistkou, ale samozřejmostí, což pouze umocňuje všudypřítomný tlak na výkon. Z tohoto důvodu stále narůstá podíl vzdělávající se populace, která věnuje velkou část svého života vzdělávání a profesní přípravě. Z populace je tedy vyčleňována sociální skupina mládeže, jejímž hlavním posláním je získání vzdělávání (Sak a kol., 2007 s. 125), jehož výsledky budou platné na národní i evropské úrovni.

Poznávání našeho blízkého okolí, ale i vzdálenějších regionů je dnes otázka několika kliknutí. Virtuální prostředí nám nezprostředkovává pouze informace, ale je užíváno také k udržování sociálních vazeb. Zdá se, že vzdálenost najednou nehraje zásadní roli. Podle Baumana to někdy vypadá, jako kdyby prostor nebyl než neustálou výzvou k svému znevážení, odmítnutí či popření. Prostor přestal být překážkou – člověku stačí jen zlomek sekundy, aby ho překonal (Bauman, 2000, s. 95). Současná mládež vyrůstá ve světě, ve kterém je součástí vzdělávání a výchovy cestování, výměnné pobyty, studium cizích jazyků, ale také zahraniční stáže. Vzdělávání se v evropském prostoru vyvíjí směrem k harmonizaci a unifikaci. Na tento trend přímo navazuje koncept evropské dimenze. Základními pilíři evropského občanství je nejen sdílení společných hodnot, tolerance a chápání sociokulturní diverzity v Evropě, ale také aktivní participace na veřejném dění. Profesní příprava stále více akcentuje praxi v terénu, studentskou mobilitu a účast na mezinárodních projektech. Mládež se tedy přirozeně učí na základě získávání vlastních zkušeností a kompetencí. Ve výchovně vzdělávacím kontextu se stávají hodnotou i kompetence, které jsou nedílnou součástí vzdělávacích projektů, programů a dlouhodobých strategických plánů.

2. Hodnoty mládeže v mezinárodních vzdělávacích strategiích

Projekty pro mládež realizované v zemích Evropské unie (dále EU) podléhají strategickým dokumentům evropské vzdělávací politiky. V případě projektů a programů zaštítěných Organizací spojených národů (dále OSN) je tematická výchozí základna projektů mnohdy velmi podobná. Vzdělávací politika nadnárodní organizace, jakou je OSN, vyvíjí mimo jiné strategické mechanismy pro řešení světových otázek týkajících se života mládeže. Sféra působení této organizace je obohacena kulturně-ekonomickými ukazateli a otázkami mimoevropských kontinentů. Tyto Evropě vzdálené problematiky vyžadují nové úhly pohledu a v některých případech zcela nové společensko-politické postupy. Svým obsahem však nejsou v rovině výchovy a vzdělávání v kontradikci vůči filozofii EU.

Pro pochopení kontextu, ve kterém vznikají mezinárodní vzdělávací strategie a projekty, je nutné specifikovat, jaké organizace primárně působí ve vzdělávací politice pro děti a mládež. V první řadě se jedná o podorganizace nebo jednotlivé sekce mezinárodních organizací. Pro potřeby prezentované analýzy byla vybrána EU a OSN. Dále sem patří partnerské organizace, které v praxi působí odděleně, ale jejich činnost je EU a OSN částečně financována a morálně zaštítěna (níže viz. ostatní organizace). Výchozím předpokladem je následování aktuální strategie v příslušné oblasti, tedy koherentnost vzdělávací politiky v teoretické (koncepční) a praktické (aplikované) rovině.

Kategorizaci vybraných organizací shrnuje následující tabulka:

Tabulka 1: Seznam organizací působících v oblasti mládeže

Zdroje: 1. NIDM: Mezinárodní spolupráce – partnerské organizace. Dostupné z: http://www.nidm.cz/mezinarodni-spoluprace/partnerske-organizace/mezinarodni/mezinarodni-organizace.

2.United Nations: About UN structure. Dostupné z: http://www.un.org/en/aboutun/structure/

Vzdělávání a odborná příprava je v EU jeden z hlavních úkolů Evropské komise a její divize pro problematiku mládeže. V praxi jsou realizovány různé projekty a programy, které jsou koordinovány informačními sítěmi a centry mládeže. Jejich partnery je často Evropská komise nebo Rada Evropy. Činnost těchto subjektů je často velmi úzce propojena, a proto není vždy jednoduché se orientovat v tom, který projekt či program spadá pod jakou organizaci. Například Eurodesk (Evropská informační síť pro mládež) je financována Evropskou komisí a je provozována Evropským portálem pro mládež. Na tomto portálu jsou prezentovány informace pro mládež o příležitostech v jednotlivých evropských zemích a v EU obecně. Stránky poskytují informace z 33 zemí ve 27 jazycích (europa.eu).

Informační síť pro mládež v ČR (ISM) je součástí evropské sítě informačních center pro mládež. Tu zastřešuje Evropská informační a poradenská kancelář (ERYICA). Informace jsou poskytovány zdarma, diskrétně, anonymně a podle zásad Evropské charty informací pro mládež. Tato síť mládeži usnadňuje dnes nelehkou cestu napříč mořem nepřeberných informací. Koordinátorem ISM v ČR je Koordinační rada poskytovatelů informací pro mládež, Národní informační centrum pro mládež a oddělení Národního ústavu pro vzdělávání, přímo řízené organizací Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (icm.cz). Dále se může mládež zapojit do činnosti studentských parlamentů, a to na národní i evropské úrovni. V ČR je mezi veřejností asi nejznámější činnost Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), která mimo jiné téměř dvacet let realizuje projekt s názvem Pražský studentský summit, kde si studenti v praxi zkouší simulaci činnosti mezinárodních organizací (OSN, EU, NATO a Visegrádské čtyřky), přičemž každý účastník při této aktivitě zastupuje jeden reálný světový stát (studentsummit.cz).

V rámci OSN se oblasti vzdělávání a výchovy věnuje UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) a UNICEF (Dětský fond OSN). Další výše jmenované organizace jsou začleněny do struktury OSN jako tzv. agentury pověřené konkrétní otázkou. Jejich aktivity tedy směřují ke zvyšování kvality vzdělávání a výchovy nepřímo, a to prostřednictvím řešení dílčích globálních problémů. Obdobou studentských parlamentů v kontextu EU je program Envoy on Youth Generálního tajemníka OSN, který stanovil 17. ledna 2013 Mr. Ahmad Alhendawi jako svého prvního Envoy on Youth (Vyslanec mládeže), tedy jakéhosi ambasadora v otázkách mládeže (un.org).

Uvedený výčet organizací není kompletní. V Evropském prostoru je ve věci vzdělávání mládeže velmi aktivní také Rada Evropy, a to zejména v oblasti jazykového vzdělávání a mezikulturního dialogu. Do vzdělávacích projektů je nezbytné řadit také mezinárodní dobrovolnické organizace, církevní, sportovní a ostatní organizace věnující se formálnímu a neformálnímu vzdělávání.

3. Analýza témat současných vzdělávacích projektů pro mládež

Cílem tohoto příspěvku je na základě analýzy současných vzdělávacích strategií analyzovat témata vzdělávacích projektů v kontextu hodnot mládeže. Pro tento účel bude nejdříve stručně představen obsah mezinárodních vzdělávacích strategických dokumentů. Následující tabulka představuje strategie zásadní pro současné i nadcházející programové období (Pro potřeby analýzy jsou očíslovány.):

Tabulka 2: Mezinárodní vzdělávací strategie

První vybranou strategií je Strategie pro mládež 2010-2018 (The EU Youth Strategy 2010-2018), prostřednictvím které se Evropská komise snaží propagovat dialog mezi mládeží a politickými subjekty. Strategie vychází ze dvou zastřešujících cílů: zprostředkovat mládeži rovné příležitosti ke vzdělávání a na pracovním trhu, a povzbudit mládež k aktivní participaci v rámci veřejného sektoru. Dále je strategie rozvedena do osmi strategických oblastí: vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost a podnikatelské dovednosti, zdraví a osobní pohoda, participace, dobrovolnické aktivity, sociální inkluze, mládež a svět, kreativita a kultura (ec.europa.eu).

Další strategický dokument přímo navazuje na Lisabonskou smlouvu. V rámci ní byly formulovány cíle pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava v Evropě do roku 2010 (Education and Training 2010). Na něj navázal stejnojmenný dokument pro období do roku 2020. Jeho cíle lze shrnout takto:

  1. „Realizovat celoživotní učení a mobilitu.
  2. Zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy.
  3. Prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství.
  4. Zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy“
  5. (europa.eu).

Na programové období vymezené strategií Mládí v akci (2007-2013) plynule navázal Erasmus Plus (2014-2020), který se dělí na 3 klíčové aktivity: Vzdělávací mobilita (KA 1), Strategická partnerství (KA 2) a Podpora reforem vzdělávací politiky (KA 3). Erasmus plus je tedy programovým rámcem poskytujícím zázemí pro dílčí projekty. Mohou se ho zúčastnit studenti, učitelé, učni, dobrovolníci, vedoucí mládeže apod. Dále může poskytnout finanční podporu partnerstvím mezi vzdělávacími zařízeními s cílem modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu a podpořit inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Větší podporu získají informační platformy propojující školu a další vzdělávací organizace prostřednictvím internetu (dzs.cz). Vzdělávací organizace mohou také využít grantových výzev vypisovaných v rámci nového programového období EU Horizont 2020.

Rokem 2015 končí dvě zásadní strategie OSN - Rozvojové cíle milénia a Vzdělávání pro všechny (Education for all, dále EFA). V současnosti je v UNESCO připravováno pokračování EFA (Post EFA Agenda 2015/ EFA 2030). Nyní je již veřejnosti dostupná prozatímní verze budoucího dokumentu EFA. Jedná se o Globální monitorovací zprávu 2030, jejíž hlavní vizí je zajistit rovné příležitosti pro všechny v rámci základního vzdělávání. Jednotlivé navržené cíle jsou vymezeny následovně:

  1. „Úspěšné dokončení neprimárního, primárního a nižšího sekundárního vzdělávání.
  2. Kvalita neprimární výchovy a vzdělávání, primárního a nižšího sekundárního vzdělávání.
  3. Rozvoj dovedností mládeže a dospělých.
  4. Eliminace nerovných příležitostí.
  5. Financování vzdělávání a výchovy“
  6. (UNESCO, 2013, s. 2-3).

Dalším významným dokumentem je Střednědobá strategie UNESCO 2014-2021 (Medium Term Strategy 2014-2021), která navazuje na stejnojmennou strategii pro období 2008-2013. Je rozvedena do devíti dílčích cílů:

  1. „Podpora členských zemí v rozvoji vzdělávacích systémů směrem k posílení kvality a inkluze v rámci celoživotního vzdělávání pro všechny.
  2. Vedení občanů ke kreativitě a globální zodpovědnosti.
  3. Plnění programu Vzdělávání pro všechny (EFA) a budování budoucí mezinárodní agendy v oblasti vzdělávání a výchovy.
  4. Podpora vědy, technologií, inovačních systémů a politik – na národní, regionální a globální úrovni.
  5. Propagace mezinárodní vědecké spolupráce v oblasti kritických výzev udržitelného rozvoje.
  6. Podpora inkluzivního sociálního rozvoje, posilování interkulturního dialogu za účelem sblížení kultur a propagace etických principů.
  7. Ochrana, propagace a přenos dědictví.
  8. Posilování kreativity a diverzity kulturního vyjádření.
  9. 9. Šíření svobody projevu, rozvoj medií a přístupu k informacím a znalostem“
  10. (UNESCO, 2014, s. 18).

Poslední z analyzovaných dokumentů je Strategie UNESCO a mládež pro období 2014-2021 (UNESCO: Youth Strategy 2014-2021), která by měla být aplikována na jednotlivé tematické oblasti zájmu této organizace. Konkrétně se jedná o vzdělávání a výchovu, kulturu, přírodní, sociální a společenské vědy, komunikaci a informace. Tento programový rámec pro konstruktivní partnerství mezi organizacemi pro mládež a aktéry v oblasti tvorby politiky ve věcech mládeže se opírá o tři hlavní cíle: „Formulace politiky a revizí vycházejících z dialogu s mládeží, podpora při přechodu mládeže na pracovní trh a občanská angažovanost, demokratická participace a sociální inovace“ (unesco.org).

Nyní přistupme ke srovnání uvedených vzdělávacích strategií z pohledu témat a cílů, které akcentují. Pro potřeby analýzy bylo vymezeno osm tematických okruhů, které jsou označeny písmeny a-h. Jedná se o problematiky, které byly v minulých programových obdobích intenzivně implementovány v rámci konkrétních projektů. Z tohoto důvodu lze dedukovat, že se bude jednat o témata zásadní také pro nastávající období.

Současně je třeba objasnit, že se v tomto případě nejedná o tradiční komparativní analýzu, která by respektovala tzv. třetí podmínku srovnání (tertium comparationis). Komparovány jsou zde strategie dvou nadnárodních organizací, které jsou odlišné z důvodu svého poslání, ale také vzhledem ke svým teritoriálním oblastem zájmu, resp. geografickým oblastem působnosti. Na druhé straně stojí aspekty, které v prezentované analýze tyto organizace spojují. Jedná se o společné programové období a stejný obsahový rámec – výchova a vzdělávání mládeže. Následující výčet shrnuje kategorizaci dat získaných prostřednictvím provedení analýzy témat představených strategických rámců. Písmena a-h vymezují jednotlivé tematické okruhy a čísla 1-6 představují čísla výše analyzovaných strategií (viz. tabulka č. 3)

Tabulka 3: Komparace témat mezinárodních strategických rámců

Tématem, které se ve strategiích objevovalo nejčastěji, je kvalita a vzdělávání a odborné přípravy. Na druhé pozici se ocitla problematika aktivního občanství a celoživotní učení a mobilita. Třetí pomyslná pozice patří interkulturnímu dialogu a podnikatelským schopnostem. Rokem 2014 začíná období, ve kterém budou akcentována v kontextu realizace projektů právě tato témata. Neznamená to však, že v pedagogické a výchovné praxi nebude prostor pro jiné otázky. V evropském regionu jsou v posledních letech často realizovány projekty zacíleny na nerovnost, inkluzi, diverzitu, ale také evropskou dimenzi ve vzdělávání. V globální rovině se v posledních dekádách objevují témata, která se vzděláváním souvisí nepřímo, jako potírání chudoby, gramotnost nebo světové přírodní a kulturní dědictví.

Shrnutí

Mezinárodní vzdělávací a výchovné projekty pro mládež velmi intenzivně podporují žákovskou participaci a občanskou angažovanost. Vhodným způsobem doplňují kurikulum a nabízejí mnohé možnosti pro zvýšení kvality vzdělávání v rámci mimoškolní pedagogiky. Žákům zprostředkovávají jedinečnou vzdělávací zkušenost související s účastí na realizaci konkrétního projektu, ať již v rámci výuky nebo mimo ni. Na regionální, národní i mezinárodní úrovni projekty realizují cíle a témata současných strategií nadnárodních organizací, které byly v tomto textu analyzovány. Z výsledků provedené analýzy šesti mezinárodních vzdělávacích strategií vyplynulo, v nadcházejícím programovém období bude nejvíce preferováno téma kvality vzdělávání a odborné přípravy, aktivního občanství a celoživotního učení a mobility. Evropské projekty pomáhají studentům vytvořit si na základě individuální zkušenosti vlastní představu o hodnotách významných pro jejich budoucí život. Mezinárodní iniciativy mají vzhledem ke svému širokému obsahovému záběru velký vzdělávací i výchovný potenciál a umožňují dětem a mládeži kontakt s reálným světem a jeho aktuálními problémy, což je v akcelerovaném globalizovaném světě 21. století velkou výhodou.

Literatura

[1] BAUMAN, Zygmunt. Globalizace: Důsledky pro člověka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 160 s. ISBN 80-204-0817-7. 

[2] DZS.CZ. Erasmus Plus.  [online], [Citováno 11. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://www.dzs.cz/cz/erasmus-plus/>.

[3] EC.EUROPA.EU. Youth policy: Youth strategy.  [online], [Citováno 15. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://ec.europa.eu/youth/policy/youth_strategy/index_en.htm>.

[4] European Commission. Working with young people: the value of youth work in the European Union. 1.vyd. Brussels: European Commission, 2014. 211 s. 

[5] EUROPA.EU1. Youth: About us.  [online], [Citováno 10. 9. 2014] 2013. Dostupné na www: <http://europa.eu/youth/about-us_cs>.

[6] EUROPA.EU2. Legislation summaries: Education and training – Youth.  [online], [Citováno 14. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/general_framework/ef0016_cs.htm>.

[7] ICM.CZ. Klub: Informační síť pro mládež.  [online], [Citováno 12. 9. 2014] 2010. Dostupné na www: <http://www.icm.cz/ism/klub/informacni-sit-pro-mladez-v-cr>.

[8] NIDM. Mezinárodní spolupráce – partnerské organizace.  [online], [Citováno 10. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://www.nidm.cz/mezinarodni-spoluprace/partnerske-organizace/mezinarodni/mezinarodni-organizace>.

[9] SAK, Petr a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 

[10] STUDENTSUMMIT.CZ. O Summitu.  [online], [Citováno 11. 9. 2014] 2012. Dostupné na www: <http://www.studentsummit.cz/cs/O-Summitu-8.htm>.

[11] United Nations About UN structure.  [online], [Citováno 11. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://www.un.org/en/aboutun/structure/>.

[12] UN.ORG. About Youth Envoy.  [online], [Citováno 12. 9. 2014] 2013. Dostupné na www: <http://www.un.org/youthenvoy/about/>.

[13] UNESCO. EFA Global Monitoring Report.  [online], [Citováno 15. 9. 2014] 2013. Dostupné na www: <http://unesdoc.unesco.org/images/0022/002200/220033E.pdf>.

[14] UNESCO. Medium Term Strategy 2014-2021.  [online], [Citováno 15. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://unesdoc.unesco.org/images/0022/002278/227860e.pdf>.

[15] UNESCO.ORG. Youth Strategy.  [online], [Citováno 13. 9. 2014] 2014. Dostupné na www: <http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/youth/strategy/>.

Kontaktní informace / Contact informations

Mgr. Karolína Burešová

Katedra pedagogiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Celetná 20

116 38 Praha 1

Česká republika

karolina.buresova@ff.cuni.cz

Zpět na obsah / Back to content