PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2016Volume: 2016
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 17. ledna 2017Published: January 17th, 2017
Dokoupilová, Ivana. Mateřské kompetence jako hodnota rodičovství a jejich podpora v institucionální péči. Paidagogos, [Aktualizováno: 2017-01-17], [Citováno: 2017-11-24], 2016, 2, #10. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2016/2/article.php?id=10>

#10

Zpět na obsah / Back to content

Mateřské kompetence jako hodnota rodičovství a jejich podpora v institucionální péči

The maternal competence as a value of parenthood and its support in the institutional care

Ivana Dokoupilová

Abstrakt: Obsahem příspěvku je zpráva o činnosti dětských zařízení a jejich možnosti ovlivnit rodičovské kompetence v podmínkách institucionálních péče o děti raného věku. Dětská zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy a dětská centra) poskytují komplexní péči dětem a rodičům v případě, pokud je z různých důvodů narušen všestranný rozvoj dítěte, či ohrožen jeho život. Hlavním smyslem těchto zařízení je zajištění adekvátní péče nejen dětem, ale i jejich rodičům, kteří se ocitli v náročné životní situaci a nejsou ji schopni zvládnout vlastními silami. Cílem intervence celého týmu odborníků je snaha pomoci rodině při obnovení narušených funkcí a zamezit možnému umístění dítěte do rodiny náhradní. Na základě výzkumného šetření, které bylo provedeno v dětských zařízeních, byly zjištěny nejčastější obtíže při výkonu rodičovských dovedností. Následně byla zmapována situace, která informuje o tom, do jaké míry se dětská zařízení podílí na rozvoji rodičovských dovedností a napomáhají tak při sanaci rodiny.

Klíčová slova: dítě, rodičovské kompetence, podpora rodiny.

Abstract: The article deals with the possibilities how to influence the development of parenting skills in institutional facilities for children of early age. Children institutions (infant care centre, children home and children centre) provide comprehensive care for children and parents in case of disturbance of child´s development or threat to life. The main purpose of these facilities is to ensure suitable care for children and their parents who found themselves in difficult life situation and who are not able to cope with it by themselves. The aim of the team of experts intervention is to assist families in restoring impaired functions and prevent the child from possible placement into the foster family. On the basis of research which was led in children establishments, we discovered the most frequent difficulties in parents´ skills. Consequently, we described the situation concerning the amount of these establishments´ participation on the development of parents´ competence and remediation of family.

Keywords: child, parenting competence, family support.




1. Úvod a teoretický rámec

Být rodičem znamená pro mnoho z nás jednu z nejkrásnějších etap v lidském životě. Obecně se předpokládá, že se rodiče snaží svému dítěti poskytnout láskyplné prostředí, uspokojit jeho potřeby a vychovat z něj dobrého člověka (Sauber et al., 1993). Ne vždy je však cesta k úspěchu jednoduchá.

Rodina by měla být přirozeným a nejlepším prostředím pro život každého jedince, měla by poskytovat jednotlivým členům potřebné zázemí a zajistit podmínky pro optimální vývoj a výchovu dítěte (Kraus, 2008). Mnohdy se však objevují situace, kdy z různých důvodů rodina neplní svou funkci a následně dochází k jejímu selhání (Dunovský, 1986).

Mezi nejčastější příčiny selhání rodiny lze zařadit alkoholismus, psychickou nevyzrálost rodičů, drogovou nebo podobnou závislost, výkon trestu, bezdomovectví, nezaměstnanost, nevhodné bytové podmínky, ale také domácí násilí a syndrom CAN (Vágnerová, 2008). Pokud v takovémto nevyhovujícím prostředí vyrůstá dítě, může být působením negativních vlivů ohroženo nejen na vývoji, ale i na životě (Pemová, Ptáček, 2012).

Vztahy mezi rodiči a dětmi upravuje v České republice zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rodiče mají za své děti plnou zodpovědnost, která vyjadřuje souhrn práv a povinností při péči o nezletilé děti. Týkají se zejména péče o zdraví dítěte, o jeho tělesný, rozumový, mravní a citový vývoj. Při výkonu práv a povinností ze strany rodičů nesmí být dítě ohroženo na zdraví, na celkovém vývoji a nesmí být dotčena jeho důstojnost. Pokud rodiče jakýmkoliv způsobem porušují dodržování těchto povinností, může soud omezit jejich rodičovskou zodpovědnost (napomenutí rodičů, stanovení dohledu). Pokud se jedná o vážné ohrožení dítěte a rodiče nejsou schopni z různých důvodů dítěti zajistit přiměřenou výchovu a péči, může soud dítě umístit na nezbytně dlouhou dobu do přechodné pěstounské péče nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (Novotný et al., 2014).

Novotná, Burdová (2007, s. 181) uvádí, že: „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovémuto dítěte spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče.“

Hlavním cílem těchto zařízení je poskytnout ohroženému dítěti přiměřenou péči (zdravotní nebo sociální) a najít co nejdříve vhodné řešení, které směřuje k návratu do rodiny, ať už biologické či náhradní. Interdisciplinární péči o děti zajišťuje odborný personál, který je tvořen kvalifikovanými pracovníky z oborů dětských lékařů, dětských sester, fyzioterapeutů, sociálních pracovníků, psychologů, speciálních pedagogů a někdy i logopedů. V popředí zájmu celého týmu je nejen snaha o vytvoření optimálních podmínek pro zdravý rozvoj dítěte, ale také současná podpora rodiny. V některých případech tak lze zamezit rozpadu rodiny a následnému umístění dítěte do náhradní rodinné péče (Zajíčková, 2012).

Rodičům (zejména matkám) jsou nabízeny možnosti pravidelných konzultací a zácviku v žádoucí péči o dítě přímo v zařízení. Tyto služby jsou zaměřeny na osvojení a zejména dlouhodobé udržení rodičovských kompetencí. Přímou edukaci provádí dětské sestry, psycholog, sociální pracovník a také speciální pedagog. Činnost speciálního pedagoga v těchto zařízeních tedy spočívá nejen ve výchovně - vzdělávacím procesu u dětí zdravých, nemocných či handicapovaných, ale také v pomoci rodině při problémech spojených s péčí o dítě (Dokoupilová, 2014).

2. Cíle šetření a metodologie

V rámci diplomové práce (Dokoupilová, 2014) bylo v dětských zařízeních provedeno výzkumné šetření. Cílem bylo zhodnotit úroveň a možnosti nabízené podpory matkám (rodičům) při rozvoji rodičovských kompetencí ze strany kojeneckých ústavů, dětských domovů a dětských center.

Pro dosažení cíle byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat proběhl pomocí dotazníku, který byl rozeslán do všech fungujících kojeneckých ústavů, dětských domovů a dětských center pro děti do 3 let věku v České republice. Celkem bylo tedy požádáno o spolupráci 33 zařízení. Návratnost dotazníků byla poměrně na dobré úrovni, z celkového počtu 33 se výzkumu zúčastnilo 24 zařízení.

Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit, zda dětská zařízení zajišťují služby zaměřené na rozvoj rodičovských kompetencí, jaký je nejčastější způsob nabízené pomoci a podpory, kdo z personálu se účastní přímé spolupráce s rodiči a jaké nejčastější překážky se objevují při spolupráci s rodiči.

Na základě tohoto cíle byly stanoveny výzkumné otázky:

  1. Jaký je nejčastější důvod selhání rodičů (matek) při zvládání základních rodičovských dovedností?
  2. Jakou formu podpory a pomoci rodičům (matce) zařízení nabízí?
  3. Jaké nejčastější obtíže se objevují při spolupráci s rodiči (matkou)?

3. Výsledky šetření

Získané údaje z dotazníků byly zpracovány, shrnuty do tabulek a následně doplněny krátkým shrnutím k jednotlivým otázkám.

Otázka 1. Jaký je nejčastější důvod selhání rodičů a přijetí dětí do institucionální péče?

Tabulka 1: Důvod přijetí dítěte do institucionální péče

Diskuse: z uvedených výpovědí respondentů je zřejmé, že nejčastějším důvodem pro přijetí dítěte do zařízení z důvodu sociální indikace byly zejména nedostatečná péče o dítě přiměřená věku, nevhodné bytové podmínky a přítomnost alkoholu a drog u rodičů. Další příčinou bylo nedostatečné finanční zajištění rodiny. Pouze v 2 případech bylo dítě přijato z důvodu onemocnění matky (rodičů) a v 1 případě se jednalo o důvody související s odlišným kulturním stylem a výchovou.

Otázka 2. Máte ve Vašem zařízení možnost přímo spolupracovat s matkami (rodiči), kteří nejsou schopni vlastními silami zvládnout nepříznivou životní situaci?

Tabulka 2: Možnost spolupráce s matkami (rodiči)

Diskuse: z výpovědí respondentů vyplývá, že všechna zařízení mají 100% možnost spolupracovat s matkami (rodiči) a pomoci jim zvládnout nepříznivou situaci, ve které se s dětmi z různých důvodů ocitli.

Otázka 3. Kdo z personálu nejčastěji zajišťuje podporu a pomoc matkám (rodičům) při zvládání náročných situací?

Tabulka 3: Kdo poskytuje podporu a pomoc

Diskuse: v oblasti poskytování podpory a pomoci matkám (rodičům) respondenti uváděli, že z odborného personálu je nejčastěji péče zajištěna zejména sociálním pracovníkem a zdravotnickým personálem. Dále pak také speciálním pedagogem a psychologem.

Otázka 4. Jak často jste schopni nabídnout spolupráci matce (rodičům)?

Tabulka 4: Frekvence spolupráce

Diskuse: dle získaných údajů jsou zařízení schopna nabídnout svou spolupráci matce (rodičům) v 62% vícekrát denně, v 17 % 1x denně, v 17% vícekrát týdně a v 4 % pouze 1x týdně.

Otázka 5. Jaká je nejčastější forma Vaší spolupráce s matkou (rodiči)?

Tabulka 5: Forma spolupráce

Diskuse: jako nejčastější způsob spolupráce s matkou (rodiči) respondenti uváděli metodu nácviku praktických činností a následně i rozhovoru. Ani v jednom případě nebylo uvedeno využití přednášek.

Otázka 6. Jakou formou je podpora matce (rodičům) poskytována?

Tabulka 6: Forma podpory

Diskuse: z uvedených dat lze konstatovat, že nejčastěji je spolupráce poskytována ve formě pobytové podpory a pomoci (ubytování matek - rodičů přímo v zařízení) a dále pomocí ambulantních služeb. Ojediněle jsou služby zajištěny i terénně.

Otázka 7. Můžete, prosím napsat, co Vám z Vašeho pohledu spolupráci s matkami (rodiči) nejvíce ztěžuje?

Tabulka 7: Co ztěžuje spolupráci

Diskuse: respondenti měli možnost dle svého uvážení uvést hlavní překážky, které ovlivňují jejich spolupráci s matkami (rodiči). V nejvíce případech byla uvedena neochota a nespolehlivost ze strany matek, dále potom převládaly důvody související s nedostatečným počtem personálu a na posledním místě byly uvedeny vlivy širší rodiny a nemožnost nabídnout k dispozici zácvikový pokoj.

4. Závěr

Z výzkumu provedeného v dětských zařízeních vyplývá, že nejčastější příčinou přijetí dítěte do ústavní péče je nedostatečné plnění základních rodičovských kompetencí (nepřiměřená péče vzhledem k věku dítěte, nevhodné bytové podmínky, zneužívání návykových látek a nedostatek financí).

Dětská zařízení orientují svou pomoc a podporu nejen k dítěti, ale zejména k jeho rodičům. V popředí zájmu je snaha, aby rodiče pod vedením odborníků získali dostatečné znalosti související s běžnou péčí o dítě, dále aby byli schopni tyto osvojené kompetence udržet a aplikovat v běžném životě. Díky této intervenci je možné rodinu sanovat a snížit možnost umístění dítěte mimo biologickou rodinu.

Rodičům je poskytnuta možnost využívat odborných služeb v těchto zařízeních nejen v ambulantní formě, ale také ve formě pobytové. Ta se jeví jako mnohem účinnější a to z důvodu možnosti více kontrolovatelného a dlouhodobější zácviku rodičů přímo v zařízení. Na problematickou oblast vlastní spolupráce odborníků s rodiči však poukazuje tabulka7. Vyplývá z ní, že překážkou v možném rozvoji rodičovských dovedností je často neochota a nespolehlivost rodičů přiměřeným způsobem o dítě pečovat. Bohužel tyto faktory jsou mnohdy jen velmi těžko ovlivnitelné.

Příspěvek vznikl za podpory grantu IGA_PdF_2016_022.

Literatura

[1] DOKOUPILOVÁ, I. Institucionální péče a speciálněpedagogická podpora matkám v náročných situacích. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2014. 

[2] DUNOVSKÝ, J.  Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicenum, 1986. 

[3] KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. 

[4] NOVOTNÁ, V. - BURDOVÁ, E. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, Komentář. Praha: Linde, 2007. 

[5] NOVOTNÝ, P. et al. Nový občanský zákoník, Rodinné právo. Praha: Grada, 2014. 

[6] PEMOVÁ, T. - PTÁČEK, R. Sociálně-právní ochrana dětí pro praxi. Praha: Grada, 2012. 

[7] SAUBER, S. R. et al. The dictionary of family psychology and family therapy. London: Sage Publications, 1993. 

[8] VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008.  s. ISBN . 

[9] ZAJÍČKOVÁ, I. Stav speciálněpedagogické péče o děti s postižením v kojeneckých ústavech. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2012. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Ivana Dokoupilová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

ivana.dokoupilova01@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content