PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2016Volume: 2016
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 17. ledna 2017Published: January 17th, 2017
Petrů Puhrová , Barbora. Zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování: přehledová studie. Paidagogos, [Aktualizováno: 2017-01-17], [Citováno: 2017-11-24], 2016, 2, #5. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2016/2/article.php?id=5>

#5

Zpět na obsah / Back to content

Zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování: přehledová studie

Parental involvement in child‘s home preparation for school: a survey study

Barbora Petrů Puhrová

Abstrakt: Cílem přehledové studie je představit problematiku zapojení rodičů do domácí přípravy dětí na školní vyučování. Příspěvkem chceme poukázat na vybrané české a zahraniční studie, které se dotýkají tématiky zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování. V první části uvádíme do souvislostí vztah rodiny a školy v domácí přípravě dítěte na vyučování. Věnujeme se popisu domácí přípravy a současně její dílčí části, domácím úkolům. Pro přehled uvádíme vybrané studie zabývající se zapojením rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování. Nastíněná problematika zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování naznačuje potřebu hlubší analýzy a orientaci na budoucí výzkumy.

Klíčová slova: parental involvement, home preparation, homework, parents, research, school.

Abstract:  The aim of the review study is to introduce the area of parental involvement in children's home preparation for school tuition and refers to selected Czech and foreign studies that touch the topic of parental involvement in the child's home preparation for school. In the first part, we do context of the relationship between family and school in child's home preparation for school. We describe the home preparation for school and its component part- homework. For the survey, we selected studies about parental involvement in the child's home preparation for school. The outlined issue of parental involvement in the child's home preparation for school suggests the need for deeper analysis and refers the orientation for the future research.

Keywords: reading comprehension, initial reading comprehension, reading, reading with comprehension, teaching reading method, errors sorting while reading, eyetracker.




Úvod

Považujeme za důležité věnovat se problematice zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na školní vyučování. Důvod je zřejmý – témata související se zapojením rodičů do domácí přípravy a jejich evidence v současném českém výzkumu je spíše sporadická, navzdory aktuálnosti tohoto tématu především vzhledem k současným změnám ve společnosti a v rodině. Proto vnímáme toto téma v rámci výzkumu problematiky vztahu školy a rodiny jako opomíjené. Síla tématu zapojení rodiče v domácí přípravě je především v možnostech dílčích oblastí zkoumání a v pohledu orientovaném na druhou stranu – vstupem do rodinného prostředí. Zajímá nás především domácí rodinné prostředí, ve kterém se odehrávají procesy a situace učení, jednání a komunikace, které mohou ovlivňovat učení, chování a jednání dítěte s efektem promítajícím se ve školním prostředí na všech úrovních vzdělávání. Příspěvek si tedy klade za cíl představit téma zapojení rodičů do domácí přípravy.

Východiskem pro zpracování této přehledové studie byla především skutečnost, že v současné době není v českém pedagogickém výzkumu věnována pozornost tématu domácí přípravy a domácích úkolů, natož z pohledu rodinného prostředí. V českém výzkumném prostředí nacházíme například závěrečnou práci, která se věnuje problematice postojů rodičů k domácím úkolům (Mervartová, 2013) nebo práce o zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte v základním vzdělávání (Žáková, 2014; Tomášková, 2015; Ledina, 2016). Významem domácí přípravy pro začínajícího školáka se zabývá Šulová (2014). Pokud bychom náš zájem orientovali více do minulosti, mohli bychom se opřít o Maňáka (1992), jenž se věnoval problémům s domácími úkoly na základní škole, nebo o Bělohradskou, Solfronka a Urbánka, (2001) zkoumajících zatíženost školáků základní školy domácími úkoly. Je důležité věnovat se oblasti domácí přípravy nejen z pedagogického hlediska, ale především začít více pronikat do prostředí rodiny, kde se odehrává tolik významného v procesu učení dítěte.

V našem případě se budeme zabývat zapojením rodičů do domácí přípravy z hlediska rodiny. Jistá vazba na školu je ovšem neoddělitelná, protože domácí příprava je spjata s prací a učením se ve škole. V přímé vazbě na školu budeme v příspěvku používat pojem žák, zejména v souvislosti s rodinou píšeme o dítěti. Dokladem mohou být studie Štecha (2004, 2009) či Rabušicové et al. (2003), které jsou zaměřeny na zapojení rodičů z hlediska spolupráce školy a rodiny. Našim záměrem je uvést do popředí téma rodičovského zapojení do domácí přípravy. Zajímaly nás především teoretické i výzkumné studie, které jsme uvedli v tabulkách.

Vztah rodiny a školy v souvislosti s domácí přípravou dítěte na vyučování

Již od počátku 21. století jsme mohli zaznamenat výraznější obrat v přístupu ke spolupráci rodiny a školy. Autonomie škol, zakládání soukromých a nestátních škol, zavedení rámcových vzdělávacích programů způsobily jistý „boj o žáka“, potažmo „boj o rodiče“. V rámci konkurenceschopnosti se školy učily být otevřené k rodičům, jehož základem bylo vytváření strategií k podpoře spolupráce a angažovanosti rodičů na dění ve škole, současně školy hledaly příležitosti ke komunikaci a zajištění informovanosti rodičů o vzdělávacích výsledcích žáků, stejně tak o škole jako celku (Pol et al., 2013). Nevyhnutelné tedy bylo nastartování užší spolupráce mezi školou a rodinou. Školy se začaly více zajímat o své rodiče, snad ve snaze udržet si jejich přízeň, nebo z reálného zájmu o společný cíl (Pol et al., 2013). Orientace na zájmy a pozornost rodičů ve vztahu ke škole se promítají do přístupu k domácí přípravě žáků. Kromě různých forem a intenzit angažovanosti rodičů v socializaci jejich dítěte ve škole a míry zodpovědnosti vůči škole včetně kontaktu s učiteli (Štech, 2004), je třetím významným aspektem také angažovanost formou domácí přípravy. Rodičovskou angažovanost do dění ve škole uvádíme do souvislostí s jejich rolí, kterou ve vztahu ke škole zaujímají. Rodič ve vztahu ke škole je v různých dimenzích považován za partnera (Rabušicová et al., 2003) a je významné respektovat jeho sociální a výchovné postoje vzhledem ke škole. Vztahu školy a rodiny se věnuje také Pecháčková (2014), přičemž ve spolupráci rodiny a školy definuje pojmu „subjektivních strategií“ jako projevujících se ve vzorcích postojů učitelek projevující se v chování, jednání a přesvědčení učitelů o své profesi, která jsou sycena osobnostními vlastnostmi a zkušenostmi, projevujících se v chování a jednání s rodiči svých žáků. (Pecháčková, 2014, s. 128).

Uvádíme přehled citovaných vybraných české studií zabývající se vztahem rodiny a školy

Tabulka 1: Vybrané české studie zabývající se vztahem mezi školou a rodinou

Význam domácí přípravy jako klíčové východisko problematiky zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování

Ve vztahu k našemu tématu se budeme explicitně věnovat rodiči v domácí přípravě dítěte na vyučování. Vycházíme z předpokladu, že rodič je členem určité rodiny. U „rodiče“ (Glasman, 1992, s. 23 in Kolláriková, Pupala, 2010, s. 61) považujeme za podstatné jeho specifické kvality a nehovoříme o nich příliš obecně, tak jak tomu v pojetí rodiny bývalo zhruba do šedesátých let 20. století (Štech, Viktorová, 1997 in Kolláriková, Pupala, 2010, s. 61). V posledních letech tedy více identifikujeme specifika jednotlivých rodičů, jenž jsou ovlivněny nejen kvalitou osobnostních charakteristik, ale především sociální dimenzí života rodiny, ekonomickým a vzdělanostním aspektem. Podle Pospíšilové (2011), Rabušicové et al. (2004), Šeďové (2009), Madjar, Shklar, Moshe (2015) předpokládáme, že vyšší vzdělání a socioekonomický status jsou lepším prediktorem vyššího vzdělání a úspěšnosti dítěte. Také Starý (2005) poukazuje na dosavadní výzkumy vlivu působení rodiny na školní učení dítěte, apeluje na efekty domácích úkolů promítající se ve školní úspěšnosti, celkově pak vidí efekty ve zvyšující se vzdělanostní úrovni dítěte. Role rodiče je v domácí přípravě a při plnění domácích úkolů nezastupitelná, zejména na 1. stupni základní školy, kdy se děti teprve učí jak se učit, získávají učební návyky, postupně si uvědomují význam učení se (Šulová, 2014).

Pojem domácí příprava

Za domácí přípravu považujeme soubor činností spojených s plněním domácích úkolů a aktivitami přípravy dítěte na vyučování. Do domácí přípravy zahrnujeme součinnost žáků, rodičů a učitelů (Šulová, 2014). Domácí příprava má zpravidla přímý vztah k vyučování, jeho obsah má podporovat osvojení učiva, jeho prohloubení či opakování. Rodič je v domácí přípravě důležitým činitelem, ze své rodičovské role k této povinnosti zpravidla přistupuje jako k nedílné součásti vzdělávání dítěte. V domácím prostředí se rodič v zapojení do domácí přípravy zpravidla „řídí“ pravidly školy, tedy tím, co škola žákovi zadává, v jakém rozsahu a obsahu, formě a termínu splnění. Škola tím nastavuje hranice a určuje kritéria domácí přípravy, jejíž stěžejní součástí je zpracování domácích úkolů dítětem, o nichž budeme hovořit dále. Ve většině případů je příprava na školu úzce vázána na přístup učitele a koncepci konkrétní školy, kterou žák navštěvuje. Je jakýmsi odrazem školního vyučování, jeho pokračováním, s cílem upevnit dosavadní znalosti s nutností rozvíjet myšlení, samostatnost dítěte a podporovat snahu o provázanost významu učení se pro život. Přesto je na rodičích, jaké strategie či vlastní postupy zvolí v jednání a komunikaci s dítětem v domácí přípravě na vyučování.

Při analýze významu domácí přípravy narážíme ve shodě s Desforges, Abouchaar (2003), Šulovou (2014) na pozitivní vlivy domácí přípravy na výkon a učení dítěte ve škole s důrazem na skutečnost, že domácí úkoly a systematická příprava na vyučování posilují osobnost dítěte, zlepšují jeho studijní návyky a postoje vůči učení. Na straně druhé nemůžeme opomenout záporné stránky domácí přípravy, které s sebou mohou nést situace v rodině spojené například s neúměrně dlouhou a přetěžující domácí přípravou (Kohn, 2007), kdy je následně vnímán dopad na psychiku dítěte vedeného například autoritativním rodičem či plnění domácích úkolů pod nátlakem, bez motivace a radosti z učení. Šulová (2014, s. 169) uvádí, že v případě, že rodiče motivují své děti v plnění domácích úkolů a pomáhají jim klást si a plnit cíle ohledně domácí přípravy, mají pak tyto děti pozitivnější vztah k domácím úkolům. Má-li domácí příprava, včetně plnění domácích úkolů představovat příležitost setkávání se členů rodiny, je nutné poukázat na skutečnost, že domácí úkoly plní funkci nejen motivace k dalšímu studiu, ale jsou především nástrojem vzájemné interakce a podpory vztahů v rodině.

Domácí úkol jako prostředek k zapojení rodiče do domácí přípravy

Pro dítě může být domácí příprava, zejména v počátku školní docházky náročnou životní situací a je zřejmé, že dítě očekává především sociální podporu ze strany svých rodičů (Šulová, 2014). Předpokládáme tedy, že zapojení do domácí přípravy, aktivní pomoc dítěti s domácími úkoly vyplývá z jejich role rodiče. A právě domácí úkoly jako nedílná, až téměř každodenní součást domácí přípravy na vyučování se mohou stávat významnou a často jedinou příležitostí pro koncentrované setkání rodiče s dítětem (Epstein, 2002), a to jak v pozitivním, tak i negativním efektu domácí přípravy dítěte na školní vyučování. V našem pojetí domácí přípravy pracujeme také s pojmem domácí úkol. V zahraničních studiích nacházíme různá pojetí slova homework. V překladu z anglického jazyka slovo homework znamená spíše obecně domácí úkoly a specifickou přípravu pro jednotlivé předměty v dané úrovni vzdělávání a podle daného školského systému vybrané země. Home preparation for school znamená v anglickém překladu domácí přípravu na školu, která obnáší přípravu pomůcek, zpracování domácích úkolů a ostatní činnosti vyžádané školou, které dítě s pomocí rodiče zpracovává v domácím prostředí.

Domácí úkoly byly ve školách různých typů zadávány již více než před sto lety (Gill, Schlossman, 2004, s. 174). Jedním z hlavních významů domácích úkolů je také jejich primární účel. Domácí úkoly by měly plnit zejména svou funkci v procvičování učiva, přinášet rodiči zpětnou vazbu o vzdělávací úrovni dítěte. Kukk et al. (2014, s. 143) zjistili, že rodiče pomáhají svým dětem s domácími úkoly, proto adekvátně tomu děti plní své domácí povinnosti. Současně jsou domácí úkoly přijímány jako důležitý nástroj k upevnění učiva a pomáhají dětem organizovat vlastní čas, rozvíjet samostatnost a vytvářet odpovědnost za zadaný úkol.

Sledovali jsme české databáze a zjistili jsme, že v českém prostředí se problematice rodičů v domácí přípravě věnovalo velmi málo autorů (tabulka 2).

Tabulka 2: České studie zabývající se tématem domácí přípravy/domácích úkolů

České výzkumy zabývající se domácími úkoly, specificky s ohledem na postoje rodičů k významu domácím úkolům, se zatím v českých výzkumných vodách příliš nevyskytují. Maňák (1992), který provedl výzkumné šetření v 60. letech minulého století a poté ho opakoval na začátku 90. let minulého století, zaznamenal kvantitativní data, ze kterých jasně vyplývalo, že domácí úkoly, domácí učení a příprava do školy jsou vnímány školou, rodiči i žáky jako nedílná součást života školáka. I přesto, že od doby tohoto výzkumu uběhlo mnoho let, můžeme pozorovat, že přístup rodičů k domácí přípravě není příliš odlišný. Současná česká autorka Šulová (2014, s. 177) vyzdvihuje domácí přípravu a její výchovné vzdělávací cíle především v upevňování znalostí získaných ve škole, přijetí pracovní povinnosti dítětem, osvojení si pracovních rituálů, nevyjímaje osvojení si základních studijních dovedností, posilování schopnosti organizace vlastního času, rozvoj řízení sebe sama a vlastní disciplíny. Proces, výsledek i význam domácí přípravy v rovině výchovně-vzdělávací je taktéž ovlivněn socioekonomickým postavením rodiny, přímo vyplývající z úrovně vzdělání rodičů dětí v rodině. Pospíšilová (2011) zjistila, že existují rozdíly v přístupu rodičů k domácí přípravě právě s ohledem na jejich vzdělání, především v rovině kognitivních zdrojů, které jsou schopni využít v procesu domácí přípravy dítěte do školy.

Zapojení rodičů do domácí přípravy – zahraniční inspirace

Zapojení rodičů do domácí přípravy je v posledních dvou desetiletích v zahraničních výzkumech značně sledováno. Rodičovskému zapojení do domácí přípravy se věnovalo od oblasti předškolního vzdělávání (např. Powell et al., 2012; Nitecki, 2015), až po vysokoškolské studium dítěte (např. Cooper, 1989; Van Hooris, 2003; Cooper, Robinson, and Patall, 2006) mnoho autorů. Carr a Wilson (1997), Epstein (1997) nebo Yap a Enoki (1995, in Starý 2005, s. 110-111), uvádí definici zapojení rodičů jako pojem zahrnující jejich péči o vlastní děti při přípravě do školy, kontakt a spolupráci s rodiči ostatních dětí a zájem o školu, do níž chodí jejich děti. Uvádí do vztahu zapojení rodičů a rodičovství, komunikace, dobrovolnictví, učení se doma, rozhodování a spolupráci s širší komunitou. Starý (2005) využívá pojmu „domácí kurikulum“, jenž popisuje jako domácí činnosti s dětmi, taktéž podporu a doplnění školního vyučování.

Existují výzkumy, které jsou zaměřeny na pozitivní efekty zapojení rodičů do domácí přípravy jejich dětí (např. Cooper, 1989; Epstein, 2002). Stejně tak evidujeme takové, které spíše signalizují negativní dopady vyplývající ze zapojení rodičů do domácí přípravy (např. Kohn 2007; Hoover-Dempsey, 2001) a to ve smyslu zátěže pro rodinu i děti v množství práce zadané školou k plnění v domácím prostředí, což může způsobovat rodinné komplikace, rozpory či hádky.

Velmi významným faktorem kvality domácí přípravy je nejen čas, který rodič věnuje dítěti v domácí přípravě, i to, zda má dostatečné nástroje (dovednosti, strategie, přístupy) k tomu, aby dokázali efektivně podporovat své dítě v domácím učení. V mnoha dostupných (a námi ne zcela vyčerpaných) zahraničních studiích najdeme velký počet zdrojů, které jsou věnovány různým specifickým otázkám v rodičovském zapojení do domácí přípravy a také studie věnované domácím úkolům (tabulka 3):

Tabulka 3: Zahraniční studie zabývající se tématem domácí přípravy/domácích úkolů

Domácí úkol, o jehož dlouhé historii zadávání ze strany školy není pochyb (Gill, Schlossman, 2004) a o jeho významech pro vzdělávání byly vedeny kritické diskuse (Cooper, 1989; Marzano, Pickering, 2007; Patall, Cooper, Robinson (2008)), přesto zůstává nedílnou součástí domácí přípravy dítěte na vyučování. Je na místě diskutovat jejich význam z hlediska zatížení dítěte, potažmo rodičů, kteří se zapojují do jejich zpracování dítětem. Souhlasíme s Corno (1996), Kohn (2006, 2007), že domácí úkoly přinášejí do rodiny také problematické situace a mohou být zdrojem rodinných neshod či konfliktů. Faktorů ovlivňujících tyto nesoulady je nespočet, jedním z nich podle Katz et al. (2011) je motivace rodičů vedoucí k pomoci dítěti s domácím úkolem. Frekventovaně citovaní Desforges, Abouchaar (2003) přinesli systematickou studii o účinku zapojení rodičů do domácího učení dítěte, zejména v prvních letech školní docházky dítěte a to až 74% rodičů z celkového počtu zapojených do výzkumu.

Tabulka 4: Doplňující vybrané studie věnované domácím úkolům

Zapojení rodičů do přípravy na vyučování vychází z přijetí z jejich role rodiče s nástupem dítěte k základnímu vzdělávání. S postupem dítěte do vyšších ročníků vzdělávání intenzita zapojení rodičů do domácí přípravy klesá, což může být dokladem získaných zkušeností a dovedností, ale především studijních návyků a jisté úrovně samostatnosti dítěte (Patall, Cooper, Robinson, 2008).

Vcelku pozitivní zjištění nacházíme u Cunha et al. (2015), kteří vymezili rodičovské zapojení do určitého konceptu dle výpovědí zkoumaných rodičů. Rodiče jsou primárně zaměřeni na roli, kterou sehrává podpora vzdělávání s důrazem na posílení autonomie dítěte, stejně tak v uplatnění své pozice při kontrole učení a poskytují emocionální povzbuzení, zejména pokud má dítě učební obtíže. Mezi hlavní aktivity rodiče v zapojení do domácí přípravy patří především součinnost s učiteli, organizace domácí přípravy a její kontrola, podpora při plnění domácích úkolů a vytváření a realizace strategií vedení dítěte k procesům učení. Právě nastavení konceptů „co“ a „jak“ v domácí přípravě sledujeme na příkladu podle Cunha et al. (2015, s. 161) v tabulce 5:

Tabulka 5: Upravena podle Cunha et al. (2015, s. 161)

Výše uvedený koncept je jedním z příkladů efektivního zapojení rodiče do domácí přípravy. Je dokladem jasné představy o fungování rodiče v domácí přípravě, která může rodiči pomoci vést své dítě k rozvoji vlastní zodpovědnosti, samostatnosti a tím mu usnadní koordinovat celou domácí přípravu. Podobně Forsberg (2007) staví domácí úkol do role spojence rodiče a dítěte. Domácí úkol je nástrojem kontroly a podpory dítěte, současně je prostředkem interakce komunikace a jednání, čímž mu přisuzuje významnější rovinu než pouhý kognitivní výsledek učení.

Věnovali jsme se významu domácí přípravy, domácím úkolům z pohledu vybraných českých a zahraničních studií. Oba klíčové pojmy spojuje široká oblast zapojení rodičů do domácí přípravy, zejména v kategoriích strategií rodiny (Forsberg, 2007), vnímání dítěte a posílení jeho vnitřní potenciality (Pomerantz, 2007) nebo širšího sociálního kontextu rodiny (Patall et al., 2008), jak uvádíme v tabulce 6:

Tabulka 6: Vybrané zahraniční studie věnované zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte

Závěr a diskuse

Rámcově jsme představili výzkumy v oblasti zapojení rodičů do domácí přípravy, jejíž součástí jsou domácí úkoly. Východiskem pro zapojení rodičů do domácí přípravy je komunikace se školou, angažovanost rodičů do dění ve škole, což jsme uvedli v úvodu studie. Pokusili jsme zmapovat vybrané české a zahraniční výzkumy, které spojuje hledisko, že rodiče se do domácí přípravy zapojují se vstupem dítěte do školy a považují ji za nedílnou součást své role rodiče. Z uvedených studií (zejména Desforges, Abouchaar (2003); dále Pomerantz (2007); Dempsey et al. (2001); Rudman (2014)); Cunha et al. (2015), které byly vybrány jako ukazatele pozitivních výsledků, je zřejmé, že rodiče si uvědomují, že domácí úkoly by měly vést k rozvoji schopnosti organizovat si práci, čas, motivovat děti k dalšímu učení, podněcovat jeho zvídavost, ale i rozvíjet smysl pro povinnost.

Rozsah problematiky zapojení rodičů do domácí přípravy dítěte na vyučování je podle našeho názoru velmi široký, nicméně v současném českém pedagogickém prostředí málo zkoumaný. Je tedy k diskusi, kterému z podtémat problematiky zapojení rodičů do domácí přípravy dítě na vyučování bude prioritně orientován budoucí výzkum a s jakými přínosy pro české školní prostředí. Potřeba vnímat rodiče jako hlavní aktéry a iniciátory v domácí přípravě. Snaha pochopit jejich jednání, strategie a cíle, je podle našeho názoru podnětem pro další zkoumání a hledání odpovědí na nesčetné množství otázek k tomuto tématu. Výsledky pak mohou být přínosem jak pro samotné rodiče, tak významně i pro pedagogy a jejich vzájemnou spolupráci vedoucí k rozvoji dítěte. Považujeme za přínosné věnovat v budoucnu tomuto tématu větší pozornost.

Literatura

[1] BĚLOHRADSKÁ, J. - SOLFRONK, J. - URBÁNEK, P. Problematika zatíženosti žáků základní školy domácí přípravou. In Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. Sborník z IX. celostátní konference ČAPV s mezinárodní účastí. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2001. S. 264-268. ISBN 80-7042-181-9. 

[2] BLAZER, CH. Literature Review Homework.  [online], [Citováno 24. 05. 2016] , 2009. Dostupné na www: <www: http://drs.dadeschools.net/LiteratureReviews/Homework.pdf>.

[3] COOPER, H. Synthesis of Research on homework.  [online], [Citováno 1. 2. 2016] 1989. Dostupné na www: <www: http://ascd.org/ASCD/pdf/journals/ed_lead/el198911_cooper.pdf >.

[4] CORNO, L. Homework is a complicated thing.  [online], [Citováno 26. 6. 2016] 1996. Dostupné na www: <www: http://jstor.org/stable/1176489. >.

[5] CORNO, L. - XU, J. Homework as the Job of Childhood.  [online], [Citováno 01. 06. 2016] 2004. Dostupné na www: <www: http://jstor.org/stable/pdf/3701525.pdf?=1464772777131.>.

[6] CUNHA, J. et al. Parents' conceptions of their homework involvement in elementary school.  [online], [Citováno 26. 6. 2016] 2015, 27, 2. S. 159-165. ISSN 0214-9915. Dostupné na www: <www: http://psicothema.com >.

[7] DESFORGES, CH. - ABOUCHAAR, A. The impact of parental involvement, parental support and family education on pupil achievement and adjustment : a literature review.  [online], [Citováno 06. 04. 2016] , 2003. Dostupné na www: <www. http://bgfl.org/bgfl/custom/files_uploaded/uploaded_resources/18617/Desforges.pdf>.

[8] DUMONT, H. et al. Does parental homework involvement mediate the relationship between family background and educational outcomes?.  [online], [Citováno 21. 01. 2016] , 2011. Dostupné na www: <www: http://elsevier.com/locate/cedpsych>.

[9] EPSTEIN, J. L. School, family, and community partnerships : preparing educators and impoving schools. Boulder : Westview Press, 2011. ISBN 978-0-8133-4447-8. 

[10] FORSBERG, L. Homework as serious family business: power and subjectivity in negotiations about school assignments in Swedish families.  [online], [Citováno 13. 05. 2016] 2007. Dostupné na www: <www: http://jstor.org/stable/30036198>.

[11] GILL, B. - SCHLOSSMAN, S. Villain or Savior? The American Discourse on Homework, 1850-2003.  [online], [Citováno 13. 05. 2016] 2004. Dostupné na www: <www: http://jstor.org/stable/3701518>.

[12] HOOVER-DEMPSEY et al. Parental involvement in homework. Educational Psychologist. 2001, 36. S. 195-209. 

[13] HUTCHNSON, K. Homework through the eyes of children: what does visual etnography invite us to see?. European Educational Research Journal.  [online], [Citováno 9. 2. 2016] 2011. Dostupné na www: <www: http://dx.doi.org/10.2304/eerj.2011.10.4.545>.

[14] KATZ, I. - KAPLAN, A. - BUZUKASHVILY, T. The role of parents' motivation in students' autonomous motivation for doing homework.  [online], [Citováno 20. 01. 2016] 2011. Dostupné na www: <www: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1041608011000409>.

[15] KOHN, A. Abusing Research: The study of Homework and Other Examples.  [online], [Citováno 13. 05. 2016] 2006. Dostupné na www: <www: http://alfiecohn.org>.

[16] KOHN, A. Rethinking homework.  [online], [Citováno 24. 05. 2016] 2007. Dostupné na www: <Dostupné na www: http://alfiekohn.org/article/rethinking-homework/?print=pdf >.

[17] KOLLÁRIKOVÁ, Z. - PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-828-9. 

[18] KUKK, A. et al. Parents opinions on homework in the II stage of primary school (Estonian example).  [online], [Citováno 26. 01. 2016] 2015. Dostupné na www: <www: http://sciencedirect.com/science/article/pii/S1877042815001299>.

[19] LEDINA, J. Postoje rodičů žáků základní školy k domácím úkolům.  [online], [Citováno 28. 06. 2016] 2015. Dostupné na www: <www: http://is.muni.cz/th/415568/ff_b/>.

[20] MADJAR, N. - SKLAR, N. - MOSHE, L. The role of parental attitudes in children's motivation toward homework assignments.  [online], [Citováno 20. 04. 2016] 2015. Dostupné na www: <www: http://wileyonlinelibrary.com/journal/pits>.

[21] MAŇÁK, J. Problém domácích úkolů na základní škole. Brno: Masarykova univerzita, 1992. ISBN 978-80-210-0388-0. 

[22] MARZANO, R. - PICKERING, D. Special Topic/The Case For and Against Homework.  [online], [Citováno 20. 04. 2016] , 2007. Dostupné na www: <http://www.ascd.org/ASCD/pdf/journals/ed_lead/el200703_marzano.pdf>.

[23] MERVARTOVÁ, M. Postoje rodičů žáků 1. stupně základní školy k domácím úkolům.  [online], [Citováno 23. 05. 2016] 2013. Dostupné na www: <www: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:krbNBsCY0uoJ:is.muni.cz/th/382698/ff_b/+&cd=13&hl=cs&ct=clnk&gl=cz>.

[24] NITECKI, E. Integrated School–Family Partnerships in Preschool: Building Quality Involvement Through Multidimensional Relationships.  [online], [Citováno 24. 05. 2016] , 2013. Dostupné na www: <www: http://www.adi.org/journal/2015fw/NiteckiFall2015.pdf >.

[25] PATTAL, E. - COOPER, H. - ROBINSON, J.C. Parental Involvement in Homework: A Research Synthesis.  [online], [Citováno 08. 04. 2016] 2008. Dostupné na www: <www: http://rer.aera.net>.

[26] PECHÁČKOVÁ, Y. Spolupráce školy a rodiny se zaměřením na vzájemná očekávání.  [online], [Citováno 1. 4. 2016] 2014. Dostupné na www: <www: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140038816>.

[27] POL, M. et al. Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6130-9. 

[28] POSPÍŠILOVÁ, R. Role rodičů v domácí přípravě do školy.  [online] ISSN 1803-7437. Dostupné na www: <www: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/237>.

[29] POWELL, D. R. - SON, S. - FILE, N. - FROILAND, J.M. Changes in parent involvement across the transition from public prekindergarten to fisrt grade and children’s academic outcomes.  [online], [Citováno 08. 06. 2016] . Dostupné na www: <www: http://www.jstor.org/stable/pdf/10.1086/667726.pdf>.

[30] RABUŠICOVÁ, M. et al. Škola a /versus/ rodina. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3598-6. 

[31] STARÝ, D. Efektivní učení ve škole. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-556-3. 

[32] ŠKRÁBOVÁ, M. - ŠULOVÁ, L. Psychologické aspekty domácí přípravy v prvních dvou letech školní docházky. Československá psychologie. 2013, LVII,  2. S. 170-178. 

[33] ŠTECH, S. Angažovanost rodičů ve školní socializaci dětí.  [online], [Citováno 17. 05. 2016] 2004. Dostupné na www: <www: http//pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=1847&edmc=1847>.

[34] ŠULOVÁ, L. - ŠKRÁBOVÁ, M. Czech study of Home Preparation for School in the First Five Years of School Attendance.  [online], [Citováno 13. 05. 2016] 2012. Dostupné na www: <www: http://www.fupress.com/rief>.

[35] ŠULOVÁ, L. Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-807478-542-9. 

[36]  TOMÁŠKOVÁ, T..  [online], [Citováno 27. 06. 2016] Pomoc rodičů s domácí přípravou dítěte do školy, 2015. Dostupné na www: <www: http://theses.cz/id/ekw6jp/Tom_kov_BP.pdf>.

[37] VOORHIS, L. Reflecting on the Homework Ritual: Assignments and Designs.  [online], [Citováno 13. 05. 2016] 2004. Dostupné na www: <www: http://www.jstorg.org/stable/3701522 >.

[38] ŽÁKOVÁ, M. Domácí příprava žáků na 1. stupni ZŠ očima učitelů.  [online], [Citováno 28. 6. 2016] 2014. Dostupné na www: <www: http://theses.cz/id/ouuvy5/metadataTheses.xml>.

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Barbora Petrů Puhrová

Ústav školní pedagogiky, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Mostní 5139

760 01 Zlín

Česká republika

petru_puhrova@fhs.utb.cz

Zpět na obsah / Back to content