Recenze : Zakázané ovocie najviac chutí

Jana Kašpárková

SLYŠKOVÁ, K. Zakázané ovocie najviac chutí. 1. vyd. Bratislava : Didaktis, 2004. 71 s. ISBN 80-89160-19-0.

Autorkou knihy je učitelka s dlouholetou praxí. Na základě vlastních zkušeností v publikaci uvádí autentické příběhy zejména ze školního prostředí, které mohou ve výuce pomoci zejména učitelům občanské (etické) výchovy. S příběhy, které jsou zde popsané, se však běžně setkávají téměř všichni učitelé, vychovatelé, sociální pracovníci či rodiče.

Příběhy jsou podané tak, jak je sama autorka se svými žáky prožila a v různých situacích pomáhala hledat správné postoje, řešit problémy ve škole i mimo ni. Chování žáka ve škole totiž nelze oddělit od jeho rodinného zázemí, kulturního a sociálního prostředí, ve kterém vyrůstá a formuje se.

Kniha především ukazuje, jak může učitel pozitivně ovlivnit osobnostní rozvoj žáka – zejména vnímavým, empatickým přístupem, pochopením, nasloucháním, osobním příkladem, konkrétní pomocí. Mezi pedagogem a žákem by měl existovat oboustranný vztah – učitel se snaží pochopit postoje a názory mladých, také pomáhá žákům, aby se dokázali vcítit do pocitů, postojů a myšlení učitelů. Význam učitele je v této oblasti tedy dalekosáhlý. Vedle rodiny se tak učitel stává významným činitelem v rozvoji a formování lidského jedince. V některých případech však supluje funkci rodiny, a to v případě nedostatečného nebo nepřítomného rodinného zázemí. Důsledkem budování vztahu mezi učitelem a žákem na bázi vzájemného porozumění, důvěry, je potom nejen lepší přijímání informací ve škole, ale také to, že se učitel stává přirozenou autoritou ve výchově svých žáků k základním lidským hodnotám.

Svým obsahem má kniha podle autorky pomáhat optimalizovat sociální adaptaci a lidské dozrávání „problémových“ dětí, které jsou takové často právě proto, že nemají vhodné rodinné zázemí. Na konkrétních příkladech ukazuje, jak je možné úspěšně tyto děti správně nasměrovat a orientovat.

Příběhy jsou seřazené podle témat učebních osnov 5. – 9. ročníku základní školy, ale lze je také podle potřeby kombinovat.

Mezi témata v 5. ročníku jsou zařazena např. verbální a neverbální komunikace, pozitivní hodnocení sama sebe a druhých lidí, tvořivost v mezilidských vztazích, etické aspekty ochrany přírody, vnímání přírody, úcta ke všem formám života.

Do 6. ročníku autorka začlenila problematiku identifikace a vyjádření vlastních citů, kognitivní a emocionální empatie, zvládnutí agresivity, pozitivních vzorů chování v historii a literatuře, prosociálního chování.

V 7. ročníku jsou nabízeny okruhy jako např. objevení vlastní jedinečnosti a identity, zdravé sebevědomí, umět se prosadit v různých situacích (umět odmítnout, vyslovit stížnost, vysvětlit svůj názor, požádat laskavost, umět čelit manipulaci a tlaku skupiny), etické aspekty vztahu k vlastní rodině, schopnost pochopit rodiče a sourozence, etické aspekty integrace sexuální zralosti do kontextu osobnosti, vztahy mezi chlapci a dívkami, utváření představ o budoucím partnerovi, pohlavní choroby, vztah k nemocným, handicapovaným lidem apod.

Jako náměty v 8. ročníku slouží např. zdroje etického poznání lidstva (etika, mravní hodnoty a normy, svědomí, pozitivní vzory, literatura, náboženství, umění), život, tělesné a duševní zdraví jako etická hodnota, základy duševní hygieny, některé problémy lékařské etiky (eutanázie, genová manipulace), etické aspekty manželství, rodinného a sexuálního života, ekonomické hodnoty a etika, umění hospodařit s penězi, solidarita, ochrana spotřebitele, dobré jméno a pravda jako etická hodnota, pravda a lež, tajemství, tvořivost v mezilidských vztazích, v zaměstnání, mravní aspekty národního uvědomění a demokratického občanství.

Pro výuku 9. ročníku můžeme inspiraci hledat v tématech jako jsou např. prohlubování povědomí vlastní důstojnosti, hodnota lidské bytosti, prohlubování komunikačních dovedností, zdravý životní styl, závislosti, které mohou znehodnotit a ohrozit náš život, vlivy masmédií, radost a optimismus a další.

Vhodnost využití těchto příběhů autorka ověřila v praxi ve vyučovacích hodinách etiky. Z její zkušenosti vyplývá, že žáci na podobné příběhy aktivně reagují, zejména proto, že jsou jim blízké – zabývají se jejich problémy, jsou v nich vyjádřené jejich touhy, přání a sny, často takové, které nemají odvahu ani vyslovit. Za každým příběhem jsou pro žáky zařazené otázky a citáty na zamyšlení, které stimulují k projevení vlastního názoru. Autorka se na tomto místě například ptá, jak by se žáci zachovali v podobné situaci, zda je správné řešit danou situaci uvedeným způsobem, na koho by se obrátili v případě obdobného problému apod. Otázky mají podněcovat dialog o názorech, postojích či úvahách mezi žáky navzájem, ale také mezi žáky a učitelem.

Kniha napomáhá praktickému osvojení programu etické výchovy a podporuje zvyšovat kvalitu obsahu vyučování nejen tohoto předmětu. Kniha je zajímavým a podnětným čtením pro učitele nejen etické či občanské výchovy, ale také pro žáky, rodiče, a dále pro všechny začínající učitele, kterým ukáže, jak najít správný přístup ke svým žákům.

Ukázka z knihy (5. ročník, téma: poznání a pozitivní hodnocení druhých)

Počasí si tento rok s námi zahrává. Teploty stoupají, pak hned klesají. Každoroční účelové cvičení překládáme pro nepříznivé počasí. Týdny však utíkají, čekat a odkládat to se však stále nedá, protože se musí plnit učební osnovy. Děti si musí procvičit svoje dovednosti v tělesné výchově, ve zdravotní a branné pohotovosti. Nakonec se naše tělovýchovně – branné cvičení jednoho dne přece jen uskutečnilo.

Všechno probíhá podle předem stanoveného plánu. Najednou jsem z ničeho nic uslyšela dětský pláč. Malá páťačka vzlyká, slzy velké jako hrachy, některé děti ji utěšují. Co se stalo? Jdu se podívat za uplakaným děvčátkem a ptám se: „Proč pláčeš?“ Pro usedavé vzlyky nemůže ani odpovědět, a tak za ni mluví ostatní: „Paní učitelko, Věra se jí vysmívala, že má větrovku z kontejneru.“ Vidím, že děvčátko má větrovku čistou, vypranou, jen není podle poslední módy a nemá značku, která momentálně letí. Dívku uklidňuji a říkám: „Podívej, Liduško, vždyť i já má starou větrovku. Do přírody nemusíš mít oblečené nejmodernější a nejdražší věci. Nic si z toho nedělej a neplač!“

Její velké hnědé oči se upřely na mě a na moje oblečení, Liduška se uklidnila. Některá děvčata se vyčítavě podívala na Věru, která už zahanbením sklopila oči. Její moderní a drahá větrovka doplňovala její vzhled, hovořila o zámožných rodičích. Ale neříkala nic o jejím srdci, ze kterého cit už od nejútlejšího věku zmizí kdesi v módě a penězích.

Myslíte si, že dobrým se člověk stane tehdy, když má po materiální stránce všechno, co si přeje?

Přátele si vybíráš podle oblečení nebo podle jiných hodnot?

Jaké hodnoty mají ve vašem životě největší cenu?

Vysvětli:

Přítel je druhé já. (Zenon)

Není přítel, který miluje ve štěstí, ale ten, co pomáhá v neštěstí.

Autor:

Mgr. Jana Kašpárková, Ph.D.

Katedra pedagogiky PdF UP

Žižkovo nám. 5

771 40 Olomouc

e-mail: kasparkova.jana@post.cz