Jak správně koncipovat výchovné a vzdělávací strategie v konfextu klíčových kompetencí: příklady z biologie
Abstrakt: Příspěvek se zabývá výchovnými a vzdělávacími strategiemi jako součástí školního vzdělávacího programu školy. Ze zkušeností na pilotních školách se ukazuje, že správné formulování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni jednotlivých předmětů činí učitelům mnohdy značné obtíže. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit a na názorných příkladech z biologie demonstrovat, jak správně koncipovat výchovné a vzdělávací strategie.
Klíčová slova: výchovné a vzdělávací strategie, klíčové kompetence, školní vzdělávací program, biologie.
Abstract: The aim of this article is to describe the education strategies within the scope of school education programme. From experience of the pilot schools we can reason that the right formulation and creating of these education strategies is for many teachers difficult. This article explains and on the example of biology demonstrates practically the right conception of education strategies.
Keywords: education strategies, key competencies, the school education programme, biology
Úvod
Jednou z důležitých součástí školního vzdělávacího programu (ŠVP) každé školy jsou výchovné a vzdělávací strategie. Jde o společné postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity uplatňované na úrovni školy a každého vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků. Učitelé mohou při jejich konstrukci uplatnit vlastní invenci a tvůrčí potenciál. Ze zkušeností s tvorbou ŠVP na pilotních školách se ukazuje, že správné formulování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni jednotlivých předmětů činí učitelům mnohdy značné obtíže.
Zpracování výchovných a vzdělávacích strategií na příkladu biologie
Vzdělávací obsah biologie je neodmyslitelnou součástí Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro gymnázia (Jeřábek et al. 2007). Její v dnešní době vzrůstající celospolečenský význam, který se projevuje v mnoha disciplínách (např. lékařské vědy, životní prostředí), dokládá důležitost poznání a pochopení biologických zákonitostí.
Pokud chceme dosáhnout kvalitního vzdělávání v tomto oboru a to zejména ve smyslu rozvíjení klíčových kompetencí (Hučínová et al. 2007), je třeba v rámci sledovaných cílů v tomto oboru klást důraz nejen na pouhý popis či klasifikaci jednotlivých organismů nebo procesů, ale zejména na hledání souvislostí a vztahů mezi nimi, a to nejen v rámci biologie, ale především v komplexnosti se všemi ostatními přírodovědnými obory. Je třeba posilovat multidisciplinární a interdisciplinární přístup jak uvnitř vzdělávací oblasti Člověk a příroda, tak i s jinými vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy s ohledem na praktickou využitelnost získaných poznatků. Celostní chápání významu přírody má vliv na formování osobnosti, a to nejen v rovině kognitivní, ale podílí se v nemalé míře i na rozvoji afektivní a psychomotorické složky. Také je potřeba dbát na praktickou aplikaci empirických prostředků ve výuce (pozorování, experimenty) a rozvíjet komunikační dovednosti založené na znalostech jako základním předpokladu orientace v biologické problematice.
Aby bylo dosaženo výše uvedených záměrů, je potřeba důkladně promyslet výchovné a vzdělávací strategie. Provedením takové rozvahy dojde zároveň ve větší míře k podpoře konkrétních úvah nad zavedením pestřejších metod do výuky ve smyslu kombinace klasické frontální výuky s jinými formami.
Při tvorbě postupujeme tak, že si nejprve stanovíme vzdělávací cíle, které mají být jednotlivými výchovnými a vzdělávacími strategiemi dosaženy pro osvojení a rozvíjení určité klíčové kompetence (případně více klíčových kompetencí).
Promýšlení výchovných a vzdělávacích strategií může probíhat následovně: Jedním z atributů, kterého by měl žák dosáhnout například v rámci rozvíjení kompetence občanské, je schopnost takového uvažování a rozhodování, které by mělo v ideálním případě vést k co možná největší eliminaci negativního působení na přírodu. Žák by měl uvažovat a jednat nejen v zájmu vlastním, ale i v zájmu širšího společenství. Jinými slovy, měli bychom rozvíjet environmentálně senzitivnější chování. Pro dosažení výše zmíněného stavu je sledovaným cílem rozvíjet emotivní vnímání žáka, participace na vytváření etických a estetických hodnot žáka a jeho pozitivního vztahu k přírodě a krajině ve smyslu respektování a ochrany životního prostředí. Tento cíl lze dosáhnout propojením výuky s prožitkem v přírodě, tj. v rámci výuky zařazujeme aktivity v přírodě (exkurze, terénní kurzy, přírodovědné vycházky), které mohou mít formu motivačních her apod. (výchovná a vzdělávací strategie). Dalším vzdělávacím cílem pro rozvíjení občanské kompetence může být např. rozvoj celostního myšlení a vědomí složitosti a propojenosti přírodních systémů a zpětnovazebních interakcí. Toho dosáhneme diskusemi na celospolečenská témata dotýkající se biologického výzkumu a jeho pozitivních a negativních dopadů na člověka a přírodu (výchovná a vzdělávací strategie). Dosažení tohoto cíle se podílí zároveň na rozvíjení kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální.
V mnoha případech učitelé zaměňují strategii za vzdělávací cíl, kdy v podstatě pouze parafrázují popisy klíčových kompetencí v RVP (např. naučit žáky třídit a vyhodnocovat informace). V jiných případech jako strategii uvádí pouze obecně platnou pedagogickou poučku (např. vedeme žáky svým osobním příkladem) nebo samozřejmé povinnosti učitele (např. dbáme na bezpečnost žáků při práci) a podobně.
Při formulaci jednotlivých strategií do dokumentu ŠVP je možné sloučit vlastní strategii učitele a sledovaný cíl do jedné věty jako např. Učitel uvedením příkladů zneužívání výsledků přírodovědeckého výzkumu pro různé účely vede žáky ke kritickému myšlení a k vytváření obsahově objektivních názorů a postojů (rozvíjeny kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, kompetence občanské). Je možno postupovat tak, že pro každou kompetenci se uvedou strategie vedoucí k jejímu dosažení nebo naopak za každou strategii se uvedou kompetence, které jsou jejím vlivem rozvíjeny.
Závěrem je nutno zdůraznit, že správné stanovení výchovných a vzdělávacích strategií učiteli jednotlivých předmětů povede k celkovému zkvalitnění výuky, k větší komunikaci mezi učiteli ve smyslu využití aktivního přístupu a tvůrčího potenciálu a v konečné fázi se tak bude podílet i na zvýšení prestiže školy. Proto je důležité, aby učitelé tento významný prvek při tvorbě školního vzdělávacího programu na své škole tímto způsobem vnímali.
Souhrn
Výchovné a vzdělávací strategie jsou jednou z důležitých součástí školního vzdělávacího programu (ŠVP) každé školy. Jejich vhodná koncepce a následná aplikace ve výuce by měla zajistit optimální osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Učitelé mohou při jejich konstrukci uplatnit vlastní invenci a tvůrčí potenciál. Ze zkušeností s tvorbou ŠVP na pilotních školách se ukazuje, že správné formulování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni jednotlivých předmětů činí učitelům mnohdy značné obtíže. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit a na názorných příkladech z biologie demonstrovat, jak správně koncipovat výchovné a vzdělávací strategie.
Literatura
[1] HUČÍNOVÁ, L. - JEŘÁBEK, J. - KRČKOVÁ, S. - LISNEROVÁ, R. - TUPÝ, J. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha: VÚP, 2007. 74 str.
[2] JEŘÁBEK, J. - KRČKOVÁ, S. - HUČÍNOVÁ, L. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, 2007. 102 str.