Hodnotové preference a volný čas žáků druhého stupně základních škol

Jiří Pospíšil - Dagmar Prokešová

Abstrakt: V článku jsou prezentovány výsledky výzkumu hodnotových preferencí, volnočasových aktivit a jejich vzájemných vztahů u žáků druhého stupně základních škol ve vybraných krajích České republiky.

Klíčová slova: hodnoty, preference, volný čas, aktivity, research

Abstract: This paper presents the conclusions of the research of values preferences, leisure time activities and their relations over the group of pupils at the second stage of basic school in the selected regions of the Czech Republic.

Keywords: values, preferences, leisure time, activities, research

Úvod

Hodnoty, výchova k hodnotám a trávení volného času žáků a mládeže jsou relativně častým předmětem vědeckého zájmu v pedagogice, sociologii i psychologii ¹. Konkrétní hodnoty a způsoby trávení volného času bývají zkoumány v různých vztazích a souvislostech. Námi představovaný výzkum se pokouší nalézt vztahy mezi hodnotovou orientací a způsobem trávení volného času u dětí a mládeže na druhém stupni základních škol. Pro zkoumání hodnot a volného času byla vzhledem ke stanovenému výzkumnému problému zvolena kvantitativní metodologie. V hypotézách předpokládáme, že existuje vzájemný úzký vztah mezi hodnotovou orientací dětí a mládeže a způsobem, jakým prožívají svůj volný čas.

1. Výzkumný problém a hypotézy

Při stanovení výzkumného problému vycházíme z teoretického předpokladu, že preferované hodnoty i způsob trávení volného času patří mezi ty oblasti života, v nichž lze předpokládat vysokou míru provázanosti osobních postojů a vnějších projevů osobnosti. Důvodem k tomuto předpokladu je především značně vysoká míra dobrovolnosti při volbě volnočasových aktivit, při nichž se může výrazně projevit právě hodnotová orientace. Preferované hodnoty jsou, stejně jako volnočasové aktivity, do značné míry ovlivňovány výchovou v rodině.

Tato teoretická východiska nás opravňují k předpokladu, že způsob trávení volného času je do značné míry závislý na hodnotových preferencích jednotlivých osob. Z výzkumného problému můžeme vyvodit základní hypotézy:

H₀: Mezi hodnotovými preferencemi žáků a volbou jejich volnočasových aktivit nelze prokázat souvislost.

H_A: Mezi hodnotovými preferencemi žáků a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost.

2. Metodologie výzkumu

Pro ověření hypotézy bylo provedeno dotazníkové šetření u žáků druhého stupně základní školy. Pro výzkumné šetření bylo semistratifikovaným výběrem vybráno pět škol z pěti krajů (Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Vysočina a Královéhradecký kraj). V dotazníku byly kladeny tři okruhy otázek:

1. personálie a osobní situace - pohlaví, věk, škola, kraj, velikost obce (místo školy), stupeň školy (ZŠ, SŠ), charakter školy (sekulární, církevní), rodinná situace, sourozenecká konstelace, vzdělání rodičů a důvěrná osoba v rodině,
2. hodnotová orientace - mírně upravený standardní itinerář cílových a instrumentálních hodnot podle M. Rokeacha ² - 19 cílových a 19 instrumentálních hodnot,
3. volný čas - volné odpovědi v dotazníku později zpracované do strukturovaného číselníku volnočasových aktivit ³

Pro oblast výzkumu prezentovanou v tomto článku byly klíčové zejména oblasti prezentované v bodech 2 a 3, tedy hodnotové preference a volnočasové aktivity. Data získaná z dotazníků představují relativně komplexní informaci o hodnotách a volnočasových aktivitách respondentů, nicméně významným metodologickým problémem byla jejich redukce do proměnných, jež by byly použitelné pro jednoznačné statistické vyhodnocení stanovených hypotéz. Tento problém vyvstává zejména v oblasti zkoumání hodnotových preferencí, kde bylo třeba prostřednictvím faktorové analýzy rozlišit jednotlivé hodnotové typy a posléze u každého z respondentů určit, který hodnotový typ je mu nejbližší. Jelikož Rokeachův itinerář obsahuje dvě řady hodnot (cílové a instrumentální) a jejich smísení se ukázalo jako nevhodné, byli jsme nuceni rozdělit základní hypotézu do dvou hypotéz zaměřených na zmíněné dvě škály hodnot:

HC₀: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině cílových hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit nelze prokázat souvislost.

HC_A: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině cílových hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost.

HI₀: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině instrumentálních hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit nelze prokázat souvislost.

HI_A: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině instrumentálních hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost.

Pro klasifikaci volnočasových aktivit, které byly v dotazníku sebrány ve formě volných odpovědí, jsme využili výrazně upraveného Deweyho desetinného třídění a byl vytvořen systém deseti hlavních kategorií, devadesáti podkategorií a jednotlivých konkrétních aktivit, které díky desetinné konstrukci umožnily přirozené shlukování aktivit do podskupin a skupin.

Testování hypotéz jsme prováděli pomocí testu dobré shody pro kontingenční tabulku. ⁴ V rámci kontingenční tabulky jsme stanovili z-skóre pro jednotlivé položky.

3. Zkoumaný soubor a popisné statistiky

Základní charakteristiky souboru

Při výzkumu jsme získali data o hodnotách a volnočasových aktivitách celkem od 1992 žáků ⁵ druhého stupně základních škol. Základní charakteristiky zkoumaného souboru uvádíme v následujících tabulkách:

Hodnotové preference respondentů

V následujících tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnotové preference v oblasti cílových a instrumentálních hodnot nejprve celého souboru respondentů a poté samostatně chlapců a dívek.

Volnočasové aktivity respondentů

V oblasti volnočasových aktivit jsme u zkoumaného souboru 1987 ⁶ žáků zaznamenali celkem 10616 volnočasových aktivit, což představuje průměrně 5,34 aktivity na žáka. V níže uvedených tabulkách lze nalézt přehled typů aktivit podle upraveného Deweyho desetinného třídění.

4. Hodnotové typy - vícerozměrná analýza hodnotových preferencí

Jelikož počet proměnných (2 x 19) reprezentujících hodnotovou orientaci není prakticky použitelný pro ověřování hypotéz, museli jsme přistoupit k určité redukci dat a vytvoření jedné proměnné pro cílové a jedné proměnné pro instrumentální hodnoty reprezentující daný hodnotový typ člověka. Zobrazení 19 hodnot do jedné proměnné ovšem předpokládalo vytvoření omezeného množství typů osobností z pohledu hodnotové orientace.

Pro určení typologie jsme zvolili faktorovou analýzu ⁷, přičemž extrakce faktorů byla provedena metodou analýzy hlavních komponent (PCA) ⁸ a faktory byly rotovány prostou varimaxovou rotací. Zobrazení hodnotových struktur do hodnotových typů jsme provedli výpočtem váženého průměru hodnot pro každý z faktorů - typů a do výsledné proměnné charakterizující respondenta jsme postoupili maximální z vypočtených hodnot.

Výsledná typologie zahrnuje čtyři typy cílových hodnotových orientací a tři typy instrumentálních hodnotových orientací respondentů. ⁹

Typologie osobností podle cílových hodnot

Typ 1 - Jistota, důstojnost a postavení - preferované hodnoty jsou: sebeúcta, společenské uznání, rovnost příležitostí, pocit osobní jistoty, prospěšný život.

Typem 1 tedy rozumíme člověka, který pro svůj budoucí život preferuje především dosažení důstojného postavení ve společnosti a též zajištění osobních i sociálních jistot. Tento typ se příliš nerozhlíží po ideálech a dalších abstraktních hodnotách, je pro něj důležitější to, co je dosažitelné, než to, co by eventuálně mohlo být dosažitelné. Dává přednost věcem logickým, předvídatelným a prakticky proveditelným. Nelituje námahy, aby si zajistil skutečné uznání od svého okolí, a nevyhýbá se ani náročným činnostem, které jsou prospěšné i pro život jakékoliv komunity, ve které žije, ať už je to rodina, pracovní kolektiv nebo spoluobčané jeho obce, protože ví, že tato činnost mu uznání jeho okolí zajistí. Pro prožívání sebeúcty potřebuje být zakotven a zajištěn.

Typ 2 - Ideály, krása a příroda - preferované hodnoty jsou: blaho národa, mír ve světě, moudrost, svět krásy - příroda, umění.

Typ 2 se na rozdíl od typu 1 nepotřebuje nijak zajišťovat, a to ani pro přítomnost, ani pro budoucnost. Naopak jakýkoliv pevně daný řád pociťuje jako svazující a omezující, což mu může působit obtíže v udržení stabilních základních vztahů. Snadno se nadchne pro abstraktní hodnoty a dokáže zpravidla strhnout svým nadšením i své okolí. Krása přírody či umění je mu velmi blízká. Nemůže uspokojivě konat rutinní činnosti, nevidí-li v nich alespoň nějaký ideový přesah. Tento typ snadno rozpracuje nové projekty či nové myšlenky, ale má často problém dotáhnout konkrétní činnost do konce.

Typ 3 - Sociální vazby a vztahy - preferované hodnoty jsou: kamarádství, přátelství, láska, péče o milované osoby, štěstí

Typ 3 je více než na aktivity nebo ideály orientován na konkrétní vztahové vazby. Svůj život pociťuje jako naplněný, pokud žije v kvalitních a plně prožívaných osobních vztazích. Zajímají jej lidé. Pro svůj život preferuje kvalitní vztahy, kterým je ochoten podřídit velmi mnoho ze svého osobního času a sil. Neváhá se nasadit pro dobro konkrétních lidí a prožívá pocit štěstí ze společenství s nimi. Nebezpečím pro tento typ člověka se může stát přílišná citová či jiná vazba na druhou osobu či osoby. Na druhou stranu jsou však tito lidé schopni prožívat velmi hluboce štěstí či neštěstí druhého člověka. Tento typ lidí najde nejčastěji svoji životní realizaci v pomáhajících profesích.

Typ 4 - Pohoda a zajištění - preferované hodnoty jsou: věčný život, vzrušující život, život v dostatku, štěstí

Typ 4 je hedonisticky orientovaný člověk. Nejde mu ani o ideály nebo vztahy či uznání okolí, ale preferuje vlastní pohodlí. Dnes se tomuto způsobu života také říká „být v pohodě“. Náplní jeho života jsou zážitky v jakékoliv formě, ať už jde o potěšení z dobrého jídla, dostatku peněz či akčně prožité dovolené. Typ 4 své okolí prostě neřeší, a pokud ano, tak jen do té míry, nakolik se ono zdá být ohrožujícím právě pro jeho na sebe orientovaný život. Zajímavostí u tohoto typu byla vysoká preference hodnoty „věčný život“, což se však v této souvislosti nedá rozhodně chápat jako snaha o duchovní přesah. U tohoto typu tato hodnota spíše vyjadřuje přání, „aby vše příjemné trvalo věčně“.

Hodnotové typy dle cílových hodnot

Typologie osobností podle instrumentálních hodnot

Typ 1 - Spolehlivý pracovník - preferované hodnoty jsou: trpělivost, sebeovládání, přesnost a řád, racionálnost, vychovanost a dobré způsoby

Typ 1 je výkonný a spolehlivý pracovník jakékoliv profese. Preferuje logicky předvídatelné skutečnosti, jasný řád věcí i pevně danou hierarchii vztahů. Může to být učitel, maminka od rodiny nebo třeba vědecký pracovník. Nepreferuje vedoucí pozici ve společenství ani vlastní názor na věc, naopak potřebuje být veden jinou autoritou. Perfektně provede jakýkoliv zadaný úkol. Nebezpečím pro něj je snadná manipulovatelnost.

Typ 2 - Poctivý soudce - preferované hodnoty jsou: nesmiřitelnost s nedostatky vlastními i druhých, citlivost, dodržování závazků, čestnost a pravdivost, vysoké nároky vůči životu

Typ 2 je člověk, který se snaží poctivě hodnotit nejen sebe, ale všechny přicházející životní události i osoby v nich vystupující. Vždy je ochoten hledat poučení z věcí, které se staly. Snaží se o pravdivost života a citlivost vůči okolnímu dění. Má velké nároky na sebe i okolí, proto si také rozumí spíše s lidmi stejného zaměření. Nebezpečím pro tento typ člověka se může stát jistá tvrdost v jednání vyplývající z neustále snahy o nápravu nevyhovujícího stavu věcí.

Typ 3 - Vůdce - preferované hodnoty jsou: optimismus, odvaha zastávat své názory, pevná vůle, nezávislost

Typ 3 chce být pro své okolí autoritou. Nechce být veden, chce vést. Má nejen vize a ideály, ale také velkou ochotu se pro ně nasadit a také dostatek optimismu k tomu, aby i přes překážky neztrácel z očí cíl. Nebojí se říci svůj názor i proti většině. Může však snadno sklouznout i k bezohlednosti a následným vztahovým problémům či faktické izolaci od okolí ve snaze uchovat si svou nezávislost za jakoukoliv cenu.

Hodnotové typy dle instrumentálních hodnot

5. Testování hypotéz

Stanovené hypotézy o předpokládaném vztahu hodnotových preferencí (v podobě hodnotových typů) a volnočasových aktivit jsme testovali pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. Hlavní hypotéza byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, zvlášť pro cílové a instrumentální hodnoty. Testování hypotéz jsme prováděli na hladině významnosti 0,05.

Kontingenční tabulka pro cílové hodnotové typy

Z kontingenční tabulky jsme vypočítali χ² = 57,9289, přičemž kritická hodnota χ²(0,05, 27) činí 40,1133. Můžeme tedy připustit platnost alternativní subhypotézy:

HC_A: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině cílových hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost.

Kontingenční tabulka pro instrumentální hodnotové typy

Rovněž z kontingenční tabulky pro instrumentální hodnotové typy jsme vypočítali χ² = 36,9031, přičemž kritická hodnota χ²(0,05, 18) činí 28,8693. Proto můžeme i u druhé subhypotézy připustit její platnost:

HI_A: Mezi hodnotovými preferencemi žáků ve skupině instrumentálních hodnot a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost.

Jelikož jsme v obou zkoumaných variantách připustili platnost alternativních hypotéz jsme přesvědčeni, že lze připustit platnost základní alternativní hypotézy H_A, totiž že mezi hodnotovými preferencemi žáků a volbou jejich volnočasových aktivit existuje statisticky významná souvislost, kterou nelze připsat na vrub náhody.

6. Diskuse a závěr

Domníváme se, že ačkoliv výpověď hlavní alternativní hypotézy je pozitivním potvrzením původního teoretického předpokladu, mnohem zajímavější údaje lze vysledovat z tabulek 17 a 19, v nichž jsou popsány konkrétní závislosti jednotlivých hodnotových typů žáků a skupin volnočasových aktivit. Za zamyšlení však stojí i rozložení jednotlivých hodnotových typů žáků a upřednostňované volnočasové aktivity.

Při volbě náplně volného času si lze povšimnout jednoznačné preference dvou typů aktivit: komunikace a zábava uskutečňovaná pomocí informačních technologií (zejména sociální sítě - označeny v 1031 případech, počítačové hry - 772 a internet obecně - 831) a sport, zábava a hry (zejména různé druhy sportů - 2743 a necílené sledování televize - 914). Pro mnohé nepříjemný může být zcela zanedbatelný zájem žáků o volnočasové aktivity související s vědou a technikou, o málo lepší je situace v oblasti umění. Ukazuje se, že virtuální zábava a preference sportů před silně převažuje intelektuální činností. Za alarmující je rovněž možno považovat pouhých 244 žáků, kteří mezi své volnočasové aktivity zařadili četbu knih.

Z cílových hodnotových typů jednoznačně nejvýrazněji vyčnívá typ zaměřený na sociální vazby a vztahy (1423). Významněji je zastoupen rovněž typ pohodářů (320), ostatní dva typy jsou v této věkové kategorii spíše podružné. V kategoriích instrumentálních typů zdánlivě překvapivě vystupuje do popředí typ vůdce (1081). zamyslíme-li se však nad mediální a masově-kulturní masáží současných žáků, jež glorifikuje hodnoty jako nezávislost a sebeprosazování, potom se dosaženým hodnotám nelze příliš divit. Zajímavá je marginální role typů soudce, který se vyznačuje preferencí hodnot svědčících o citlivosti, čestnosti, spravedlnosti apod. Opět zde patrně sehrává roli skutečnost, že ve společnosti se jedná o hodnoty spíše zanedbávané a okrajové, ačkoliv paradoxně právě na tomto typu hodnot stojí řada paradigmat demokratické společnosti.

Vztahy mezi cílovými hodnotovými typy žáků a jejich volnočasovými aktivitami, tak jak jsou popsány v tabulce 17, přinášejí několik závažných zjištění. U hodnotových typů 1 (Jistoty) a 3 (Sociální vztahy) se neobjevuje žádný významný vztah, což nás při vyhodnocení značně překvapilo. Ve námi publikované studii ¹⁰ zaměřené na komplexnější skupinu žáků ZŠ a studentů SŠ jsme totiž nalezli významný vztah mezi hodnotovým typem 1 (Jistoty) a kategorií přírodních věd a hodnotovým typem 3 (Sociální vztahy) a kategorií sociálních věd a aktivit. Zřejmě jsou však tyto vztahy výrazněji ovlivněny a vyprofilovány u středoškolských studentů a u žáků na základní škole nejsou ještě vyhraněny. Významně se však ve vztahu k volvočasovým aktivitám profilují hodnotové typy 2 (Ideály) a 4 (Pohoda), které výrazně korelují s očekávanými druhy aktivit. Typ 2 (Ideály) je ve svých aktivitách zaměřen na oblast náboženství a přírodních věd a velmi negativně opovrhuje osobními zálibami a aktivitami (mezi něž patři např. péče o sebe, sex, nakupování, cestování). Tato profilace podle našeho názoru odpovídá jak kategorickým a radikálním postojům určité skupiny pubescentů k sobě samému i svému okolí, tak touze po dokonalost a kráse vyjádřené jednak v náboženské zkušenosti, ale také v kráse přírody a v aktivitách vážících se k přírodě. Oproti tomu hodnotový typ 4 (Pohoda) podle očekávání přistupuje ke svému okolí značně egoisticky a hedonicky, což se projevuje právě negativní vazbou směrem k sociálním vztahům a jistotám, které tento typ lidí zpravidla považuje za samozřejmé a v důsledku toho si jich příliš necení. Pozitivní profilace k určitému typu volnočasových aktivit se u tohoto typu bohužel neprokázala, nicméně jsme přesvědčeni, že liberálnější interpretace kontingenční tabulky (např. na hladině významnosti 0,1) by vedla k prokázání vztahu k osobním aktivitám, sportu, zábavě a internetovým sociálním sítím.

Ve vztazích mezi instrumentálními cílovými typy a volnočasovými aktivitami se závislosti objevují u hodnotového typu 1 (Pracovník) a hodnotového typu 3 (Vůdce). Zajímavou korelací je vztah typu pracovníka k náboženství (patrně sezde projevuje sklon k poslušnosti a spíše submisivnímu chování) a technologii, do níž ovšem zahrnujeme i domácí práce, kutilství apod. Naopak u typu vůdce nepřekvapí odpor k transcendentním skutečnostem a filosofické reflexi, kterou tento typ zjevně považuje za v rozletu omezující a moralizující.

Zhodnotíme-li poznatky získané v provedeném výzkumu z hlediska globálního aspektu, potom do značné míry potvrzují a ospravedlňují obecně přijímaná přesvědčení o současné generaci žáků základní škol, kteří svůj volný čas tráví namnoze neplodným pobytem na sociálních sítích a internetu obecně, což jak se ukazuje odpovídá i jejich hodnotové orientaci. Pevně věříme, že v současné sociální pedagogice přispějeme k řešení jednoho z jejích důležitých úkolů, totiž výchově ke smysluplnému a tvůrčímu prožívání volného času, neboť jedině takový může naplňovat očekávání, která jsou na něj kladena v oblasti sociální prevence, inkluze a hodnotové výchovy.

Poznámky

1. Srov. např. [6] POSPÍŠILOVÁ, H. (ed.) Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010; [2] CAKIRPALOGLU, P. Psychologie hodnot. Olomouc: Votobia, 2004; [7] PRUDKÝ, L a kol. Inventura hodnot. Praha: Academia, 2009.

2. Srov. [8] ROKEACH, M. Nature of Human Values. New York: Free Press, 1973. Rokeachovy itineráře hodnot jsme obohatili o podle našeho názoru důležité hodnoty věčného života v oblasti cílových hodnot a víry v oblasti hodnot instrumentálních. Při měření jsme nevyužívali obvyklého seřazení hodnot podle osobních preferencí, nýbrž určení osobní preference u každé hodnoty na škále 1 - 10, což nám poskytlo podstatně bohatší soubor informací o respondentech. Srov. CRESWELL, J. W. Educational Research: Planning, Conducting, and Evaluating Quantitative and Qualitative Reseach. 2. vyd. Upper Saddle River: Pearson, Merrill Prentice Hall, 2005, s. 153 - 156; srov. také [1] BLACK, T. R. Doing Quantitative Research in the Social Sciences. London: Sage, c1999, s. 226 - 227.

3. K vytvoření číselníku jsme použili podstatně upravené Deweyho desetinné třídění; aktivity tak bylo možno přirozeně shlukovat do 10 základních kategorií a 90 podkategorií.

4. Srov. [5] CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2008, s. 76 - 82.

5. Celkové počty respondentů v jednotlivých tabulkách se mohou lišit od hodnoty 1992 v případě, že respondenti nevyplnili všechny požadované osobní údaje v dotazníku. Tato skutečnost však nemá vliv na ověřování hypotéz.

6. Z celkového souboru 1992 respondentů 5 neuvedlo žádnou aktivitu.

7. Srov. [4] HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, 2004, s. 474 - 485.

8. Srov. tamtéž, s. 468 - 473.

9. Popis typologií přebíráme z námi dříve publikované studie Srov. POSPÍŠIL, J. - ŠÍMOVÁ, E. - PROKEŠOVÁ, D. Hodnotový systém a trávení volného času současné dospívající generace. In [6] POSPÍŠILOVÁ, H. Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010, s. 29 - 46.

10. Srov. tamtéž, s.

Literatura

[1] BLACK, T. R. Doing Quantitative Research in the Social Sciences. London: Sage, c1999. ISBN 0-7619-5353-1. 

[2] CAKIRPALOGLU, P. Psychologie hodnot. 2. dopl. a přepr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. ISBN 978-80-244-2295-4. 

[3] CRESWELL, J. W. Educational Research: Planning, Conducting, and Evaluating Quantitative and Qualitative Reseach. 2nd ed. Upper Saddle River: Pearson, Merrill Prentice Hall, 2005. ISBN 0-13-112790-X. 

[4] HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1. 

[5] CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Dotisk 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1369-4. 

[6] POSPÍŠILOVÁ, H. (ed.) Mládež, hodnoty a volný čas. Olomouc: Hanex, 2010. ISBN 978-80-7409-036-3. 

[7] PRUDKÝ, L a kol. Inventura hodnot. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1751-2. 

[8] Rokeach, M. The nature of Human Values. New York: Free Press, 1973. 

Autoři

PhDr. Jiří Pospíšil, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra křesťanské výchovy

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

jiri.pospisil@upol.cz

Dagmar Prokešová

dprokes@centrum.cz