Recenze: Hry na rozvoj dílčích funkcí u dětí: optické a akustické vnímání, jemná motorika a prostorová orientace

Review: Hry na rozvoj dílčích funkcí u dětí: optické a akustické vnímání, jemná motorika a prostorová orientace

Lenka Pinkavová

Publikace Hry na rozvoj dílčích funkcí u dětí: optické a akustické vnímání, jemná motorika a prostorová orientace je rozdělena na dvě základní části – teoretickou a praktickou. Teoretická část knihy obsahuje 4 hlavní kapitoly, které jsou dále rozčleněny na menší podkapitoly. Informace jsou pro čtenáře velmi srozumitelné a mají logickou návaznost. Čtenář se v první kapitole s názvem Dílčí funkce nejprve seznamuje s tím, co to vůbec dílčí funkce jsou a o čem tedy celá kniha pojednává. Dílčí funkce zde autorka přirovnává k základům paláce, kdy dítě je tím pomyslným palácem, který pokud má v pořádku fungovat, musí stát na dobrých základech – musí mít dobře rozvinuté dílčí funkce. Dílčí funkce můžeme rozdělit do pěti oblastí – optické vnímání, akustické vnímání, prostorová orientace, intermodalita a serialita. Všechny tyto oblasti jsou pak detailněji popsány v jedné z podkapitol první kapitoly. Zajímavou součástí první kapitoly je podkapitola s názvem Co dokáže deficit dílčích funkcí, která obsahuje konkrétní případy dětí s deficitem určité dílčí funkce a čtenář si tak získané teoretické znalosti představí v praxi.

Druhá kapitola se již věnuje konkrétně deficitům dílčích funkcí, které autorka definuje podle německého psychiatra R. Lemppa jako „zmenšení výkonu jednotlivých faktorů nebo jejich částí uprostřed většího systému, který je potřebný ke zvládnutí určitého komplexního úkolu adaptace“. Součástí druhé kapitoly jsou i informace o etiologii deficitu dílčích funkcí. Tato podkapitola velmi stručně, ale výstižně popisuje možnosti jejich vzniku. Na etiologii navazuje podkapitola o tom, jak se deficity dílčích funkcí projevují v jednotlivých oblastech. I tato je psána velmi stručně, pouze v odrážkách. Čtenář se tak může velmi rychle zorientovat a najít si to, co potřebuje. Autorka také zmiňuje, jak se deficit dílčích funkcí projevuje u dětí podle věku a to konkrétně v předškolním věku a v období školní docházky. Děti s deficitem dílčích funkcí mají podle autorky velmi omezenou šanci prožívat úspěch v oblastech, které jsou těmito deficity ovlivňovány i přesto, že se snaží pracovat. Podle autorky bychom si měli uvědomit, že mozek dítěte s oslabením dílčích funkcí pracuje mnohem intenzivněji a děti pracují pod tlakem a se strachem z neúspěchu, což se odráží i na jejich sebepojetí. Upozorňuje také na to, že dítě své problémy může začít kompenzovat změnami chování – vyrušováním, šaškováním apod. Druhou kapitolu zakončuje podkapitola Kompenzace deficitů dílčích funkcí, kde nám autorka představuje dvě metody – metodu odstraňování dílčího oslabení výkonu, která vychází z prací A. R. Lurijiho, podle kterých k ní sestavil terapeutická cvičení dr. Biebl, a metodu předcházení poruchám učení od Brigitte Sindelarové.

Třetí kapitola je věnována psychologickým aspektům vývoje dítěte v předškolním věku. Tuto kapitolu vnímám jako podstatnou pro ukotvení tématu dílčích funkcí v širším kontextu vývoje dítěte. Kapitola se věnuje socializaci a vývoji dětské identity, poznávacími procesy v předškolním věku, vývojem kresby, vyprávění a hry. Okrajově autorka zmiňuje také rozvoj pojmu času a čísla. Kromě výše zmíněných je zde velmi stručně popsán také vývoj řeči. Jde ale o pouhý stručný vhled do této problematiky. Autorka řeči věnuje pouze dva odstavce v kapitole. Součástí této kapitoly jsou i pojmy školní zralost a školní připravenost. Nejedná se ale o podrobný popis toho, co by dítě mělo umět před nástupem do školy, ale pouze o upozornění, jak je důležité se školní zralosti u dítěte věnovat.

Poslední kapitola teoretické části již neobsahuje žádnou teorii, ale informace o tom, jak pracovat s praktickou částí knihy.

Praktická část knihy je dílem autorky. V předmluvě se můžeme dočíst, že vývoj materiálů, který nám předkládá, trval přes 20 let její praxe. Autorka vychází z metody Brigitte Sindelarové, a proto sama upozorňuje, že by svůj materiál nenazývala novou metodou. V praxi poznala, že metoda Brigitte Sindelarové je velmi funkční, chyběl jí ale čas, aby se v mateřské školce mohla takto věnovat více dětem. Na základě poznatků z metody Brigitte Sidelarové, která je určena pro individuální práci s dětmi, tedy autorka vyvinula skupinovou práci na rozvoj dílčích funkcí.

Publikace předkládá 10 lekcí skupinové práce pro rozvoj dílčích funkcí u dětí předškolního věku. Podle autorky je ideální pracovat s dětmi od pěti let. Celá praktická část knihy je věnovaná této skupinové práci. Úkoly jsou seřazeny podle vývojové řady a autorka nedoporučuje pořadí lekcí měnit nebo vynechávat.

Celkově lze knihu zhodnotit jako velmi podnětnou pro praxi již vystudovaných pedagogů. Teoretické zázemí knihy je dostačující, pokud má čtenář alespoň základní pedagogické vzdělání. V tomto případě teoretická část vyzdvihuje čtenáři podstatné informace, které jsou následně důležité pro práci s dílčími funkcemi a předkládanou praktickou skupinovou práci s dětmi. Praktická část knihy je napsaná tak, že lze v podstatě ihned (po okopírování obrázků a pracovních listů pro děti) využít. Kniha může být dobrým pomocníkem pro pedagogy v mateřských školách nebo pro speciální pedagogy.

Literatura

[1] FICOVÁ, L. T.  Hry na rozvoj dílčích funkcí u dětí: optické a akustické vnímání, jemná motorika a prostorová orientace. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-1045-2. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Lenka Pinkavová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Žižkovo nám. 5

771 40 Olomouc

Česká republika

lenka.pinkavova@email.cz